Rok 2015
Pieter van Diphoorn
Nádherný fríský hřebec Pieter van Diphoorn patří Vendulce Šponarové a mnozí ho znáte z nejrůznějších vystoupení. Měla jsem velkou radost, když souhlasila s focením a musím říct, že to bylo zcela nad mé očekávání! Tenhle kůň by se pro svou paní doslova rozkrájel a navíc si je vědom své krásy. Skutečně pózoval a nechal se obíhat, aniž hnul okem, jen vítr mu čechral hřívu. Předvedl i vzpínání a nově i chůzi, kterou právě pilně nacvičuje. Za odměnu si vždycky přišel pro podrbání a také to oplatil :-) , ale jinak nesmírně noblesní hřebec, kterého byla radost fotit!
Fotografie naleznete zde...Raven podruhé
Welsh coba Pretoria Ravena jsem fotila 27. září a k mé velké lítosti na něj nebylo světlo, jen na několik minut, když jsme byli u rybníka. Tentokrát se ale všechno podařilo doladit-majitelka Lucka ho pustila do velkého výběhu lemovaného břízami, kde se nádherně vyjímal. Mělo to jen jednu drobnou chybku-tentokrát měl své koňské kamarády podstatně blíž a vždycky k nim zamířil. Nakonec byl nauzděn a hned se fotilo lépe! :-) Několik snímků ve volnosti také vzniklo a nakonec ještě zapózoval s javorým listem v hřívě. (A při bedlivém prohlížení fotek najdete v jeho hřívě také berušku-ale ta tam přistála sama! :-))
Solo Madona Mia XIV-4
Na začátku tohoto focení byly snímky mé kamarádky Markéty-fotila krásného kladrubského hřebce Solo Madona Mia XIV-4 s jeho maldou majitelkou Viktorkou. Koník se mi moc líbil, což jsem taky řekla a netrvalo dlouho a Maky mi napsala:" Tak jsem ti domluvila focení toho kladrubáka, co se ti líbil!" :-) (A jak se později ukázalo, nejen jeho...) Moc mě potěšila a hřebec byl opravdu úžasný - vznešenost sama, velice rychle chápající, co se po něm chce. Pak už neudělal pohyb zbytečně a když si nás trošku otestoval, pěkně spolupracoval! Takže Maky a Viky, díky!
Zlatý podzim
Krásné počasí pokračuje, užívám si ho vrchovatou měrou. Zavítala jsem ke svým oblíbeným modelům-P.R.E. hřebci, norikovi a poníkovi mých milých přátel. Miluju nejen jejich koně, ale i pastvinu, kde si můžu hrát se světlem i protisvětlem a díky svažitému terénu hledat méně obvyklé úhly záběru. Okolí je nádherně vybarvené a když se k tomu přidá silný vítr, snáší se zlaté listí všude kolem. Je to opravdu zlatý podzim!
Stádo- zlatý podzim
Když se vydaří podzim, jako je ten letošní, tak jsem nadšená. Na začátku si užívám červené javory, ke konci zlatožluté břízy. A protože už vím, kam na ně, vydala jsem se ke kamarádce Jitce a parádně si to užila. První stádo, které jsem fotila, jsou koně k hipoterapii-moji staří známí, kteří se dokonce nechali i rozpohybovat. :-) Vděčným modelem byl maldý fríský hřebec a také ostatní koně, kteří krásně spolupracovali a pózovali u břízek.
Arabští koně
U arábků jsem od jara nebyla, tak jsem se moc těšila, až uvidím, jak vyrostla hříbátka. Kopce za pastvinami byly už krásně zbarvené, jen studený vítr nám to trochu znepříjemňoval. Abychom upoutali jejich pozornost, vzali jsme s sebou prostěradlo a velký papírový pytel, ale malá Betty H se toho vůbec nebála, spíš to vypadalo, že by šla prádlo klidně pověsit! :-) Hezké nedělní odpoledne jen moc rychle uteklo...
Adam ve zlaté trávě
Některá místa vypadají na první pohled jako ošklivá pro jakékoli focení. Jenže na snímcích je tomu jinak, proto mám ráda "divoké" louky s dlouhou žlutou trávou a všemožnými jinými rostlinami. Právě na takové místo jsem šla fotit fríského valacha Adama. (Nejspíš byste neřekli, že to je asi 5 metrů od rychlostní silnice :-)!) Adámek je profík, takže se pěkně nastavil do správné pózy a brzy bylo hotovo. Pak ještě zapózoval ve výběhu (ten kůň opravdu ví, kam si stoupnout) a trochu se proběhl pod zlatavým bukem. Výběh byl ale ještě vlhký od tající námrazy, tak jsem další akční fotky raději nedělala, aby neuklouznul. Moc hezké podzimní ráno!
Barevný javor
Jakmile se začnou na podzim barvit stromy, vyhlížím zajímavá místa a přemýšlím, kde by se dalo fotit. Tentokrát jsem si vyhlédla dva nádherné javory a díky důvěře kamarádek jsme pod ním a kolem něj strávily moc hezké odpoledne! :-) Mám štěstí, že už se známe a vyjdou mi vstříc-za to jim patří velký dík. Postupně se mi pod javorem vystřídalo šest koní a myslím si, že vznikly typické líbivé fotky do kalendářů! :-)
Pískovna
O některých věcech člověk sní a netuší, že se mohou splnit-jako například focení v pískovně. Někdy ale stačí si jen povídat s lidmi a pak chytit šanci za pačesy! Mně se podařilo mít v takovém exoticky působícím prostředím dvě klisny-P.R.E a frískou. Když jsem je viděla proti žluté stěně, nemohla jsem se vynadívat a obě mi pak udělaly radost, jak pěkně spolupracovaly. Tradičně si s námi hrálo sluníčko na schovávanou, ale aspoň mám na fotkách 50 odstínů žluté! :-)
Jack a spol.
Snažím se využít ještě -možná posledních-hezkých dnů a fotit. Tentokrát byl modelem Quarter Horse First Little Jack Simči. Naaranžovala jsem si ho i pod barevný javor, ale hlavně jsme ho chtěly nafotit ve volnosti. Jenže člověk míní a Jack mění! :-) Vůbec se mu nechtělo spolupracovat, zásadně cválal špatným směrem a tak jsme to po chvíli vzdaly, protože to opravdu nemělo smysl. Na řadu poté přišla klisna anglického plnokrevníka Lindau, která už má zimní kožíšek a nakonec osvědčená modelka fríska Tessi. Ta jediná se nechala přemluvit k rozumné spolupráci. Zkrátka- i koně mají své dny! :-)
Hakim
Kamarádka mě poprosila o nafocení jejího ročka Hakima, quaraba, který má moc zajímavou barvu-nohy a spodek břicha vypadají jako z hořké čokolády a vršek je ryzák! :-) Já mám ale v tomhle stádu jiného oblíbence- krásného "žemlového" valacha ČMB Libera, který je bohužel na prodej. Snad se dostane do dobrých rukou...
Irští cobové-podzim
Na konci září byl nejvyšší čas nafotit letošní dva hřebečky plemene irský cob, než se začnou "oblékat" do zimního kožíšku. Oba jsou moc povedení, ten mladší je ale možná ještě zajímavější svojí čokoládovou barvou a světlým ocáskem. Fotila jsem ve stádu a moc mě bavilo lovit etologické snímky. Na závěr jsme se přesunuli k rybníčku a nechali tam pózovat hřebce s jednou z klisen, která je s ním březí a dělá mu teď společnost.
Pretoria Raven
Tohohle hřebce welsh coba znám už několik let a znovu mě okouzlil letos na šampionátu velšských koní v Hradci Králové. K fotce na Fbc mi pak připsala kamarádka Markéta, že se zná s jeho majitelkou Luckou a klidně domluví focení. Nakonec ale celé léto bylo tak horké, že jsme se k tomu dostaly až na konci září. A aby to nebylo tak jednoduché, místo nahlášeného slunečného počasí se zatáhlo :-(. Přesto jsme se pokusily něco "ulovit" v ohradě a pak jsme se přesunuly k nedaléku rybníku. A stal se menší zázrak-přesně na deset minut vysvitlo slunce! :-) Chudák Lucka v tu chvíli nevěděla, který pokyn plnit dřív, ale aspoň pár pěkných záběrů vzniklo, než se nebe zase zatáhlo...
Koně P.R.E.
Majiteli jsem byla pozvána k nafocení jejich španělských koní. Nejprve jsme fotili dva tříleté hřebce, pak dva ročky (hřebečka a klisničku) a nakonec tři letošní hříbata. Vše se dělo na jízdárně, aby byl jejich pohyb řízený, protože jsem měla za úkol zachytit je v postoji, klusu a ve cvalu. Pak jsme je ještě pustili na pastvinu, kde jsem mohla pokračovat. Trochu jsem se obávala focení klisen s hříbaty, ale všechny byly fantastické a hříbata se předváděla, jako by to trénovala! :-)
V. Prague Intercup
Pátý ročník mezinárodní výstavy arabských Prague Intercup opět posunul svouji laťku výš! Hala byla opět skvostně vyzdobená, tentokrát v našich národních barvách a doprovodný program neměl chybu (mj. kladrubští koně, minihorse manželů Podzemských, DaeMen...) Vystavovaní koně tradičně nádherní a perfektně připravení a k tomu vzácná návštěva-manželé Wattsovi (Charlie je bubeník skupiny The Rolling Stones. ) Bylo to krásné a za rok zase na shledanou!
XIV. česká národní přehlídka arabů
Plnokrevní arabští koně si dali dostaveníčko opět po roce v Praze v rámci Národní přehlídky. Představilo se 24 koní, s českými i polskými handlery. Zde je pouze výběr fotek, máte-li zájem o snímky svého koně, napište mi na e-mail.
Islandští koně-konec léta
Těšila jsem se na ně, protože od jara jsem u nich nebyla - řeč je o islandících! Hříbata pořádně povyrostla, ale mazlivá byla stejně. Ke hrám se nechali vyprovokovat zejména kluci-mladí valaši, jejichž partička se fotila opravdu skvěle. Jenže jak slunce stoupalo výš, začaly otravovat mouchy a pak už všichni sklonili hlavy a nenechali se ničím (a nikým) rušit od pastvy. Kobylky se schovaly do lesa, a tak bylo na čase ukončit focení.
Poslední prázdninový den
Úplně poslední srpnový den bylo vedro - ostatně jako celé léto, ale já se vydala ke koním, protože v září už nebude čas. Chtěla jsem nafotit koně ve zlatobýlu, jenže když jsem do něj vlezla, zjistila jsem, že ho mám nad hlavu a nevidím nejen své pomocníky, ale ani koně :-)! Také moje nápady se úplně neshodovaly s tím, co chtěli koně, tudíž to nakonec relativně vyšlo, ale představy jsem měla malinko jiné. Když jsem se přesunula na pastvu ke klisnám, přestala jsem je brzy zajímat a stádo se začalo chovat naprosto přirozeně. Slunce zapadalo, koníci se vydali na obzor a já se jen kochala nádherným západem slunce a mačkala spoušť...Krásnější rozloučení s prázdninami jsem si nemohla přát!
Cocain a Yeske
Kamarádka Andrea si pořídila P.R.E. klisnu jménem Cocain - celkem rychle mi došlo, proč má právě tohle jméno-je totiž silně návyková! :-) Jde o nesmírně milou a komunikativní kobylku, která za svou majitelkou běhá a žárlí, když si všímá jiného koně. Druhou modelkou byla fríská klisna Yeske, kterou mi vzorně nachystala kamarádka Alča. Dokud jsem fotila každou zvlášť, byla to pohoda. Když jsem ale pojala úmysl je nafotit dohromady, nic moc z toho nevzniklo, protože se v pohybu různě překrývaly. Nejlépe vyšly jejich portréty s barokními uzdečkami. A asi nejvíc mě nečekaně pobavily fotky Cocain s psíky naháči, kteří se jí vůbec nebáli a skvěle pózovali!
Natan
O prázdninách jsem strávila příjemné chvíle u kamarádky na chatě, kde měla na "letním bytě" haflinga Natana. Patří její dceři Aničce a tak se nefotil jen Naty, ale udělala jsem i spoustu sedlových fotek. Respektuji ale její přání a nezveřejňuji je-přesto to bylo několik bezvadných dní, protože se mi málokdy poštěstí být časně ráno v lese a končit s focením při západu slunce!
Knabstrupští hřebci
Starobylé dánské barokní plemeno knabstrupských koní je typické svým puntíkatým zbarvením. U nás ho chová Johana Spáčilová a letos se u ní narodil již čtvrtý hřebeček. Starší hřebci jsou spolu normálně na pastvině, tudíž nebyl problém je nafotit pohromadě. Ale vysvětlete třem výrazným osobnostem, že je potřebujete pěkně pohromadě a v ideálním pohybu! :-) K tomu připočítejte svažitou pastvinu, horko a slunce ze špatné strany-ale nakonec se něco podařilo, byť v potu tváře.
Plavení
Ve vedrech je nejen lidem příjemně u vody, ale také koním. Moji oblíbení modelové - P.R.E. hřebec a norický valach si to užili vrchovatě a dokonce to vypadalo, že se královsky baví, když hrabou a víří vodu a cákají na sebe i okolí. Z modré vody se rychle stávala hnědá, ale spokojení koníci to vůbec neřešili! :-)
Amber
S klisnou Hailey Van Alana a jejími majiteli Luckou a Petrem jsem se seznámila před lety při focení výstavy amerických miniaturních koní. Hailey mě naprosto okouzlila úžasnou povahou a už několikrát mi byla modelem. Letos se stala poprvé matkou a má nádhernou klisničku Amber Fancy Lucy NDM. Kobylečka je celá po mamince, naprosto úžasný mazlík a podezřívám ji, že si myslí, že je pes! Kamarádkou je jí lousianský leopardí pes Ceana Aes Shied, kterou už lehce přerostla :-)! Kromě těchto dvou klisen jim dělá společnost ještě valášek AMH. Bylo to nejen fajn focení, ale pak také báječný letní večer! Díky, přátelé!
Minihorsíci
V tropických vedrech leží normální lidé u vody, ale já jsem si domluvila focení a povídání s Veronikou, která chová minihorse. Ačkoli jsme začaly fotit až kolem šesté večer, stále bylo pořádné horko a všude tuny much, tak to bylo náročné. Naštěstí se s minísky celekm dobře manipuluje a taky jsou to koníčci velmi chytří, takže rychle pochopili, co mají dělat. Kromě klisen s hříbátky jsme se samozřejmě zaměřily i na hřebce, kterým to moc slušelo v ozdobných ohlávkách a "límcích". Náročný den, ale nakonec úspěšný!
Šampionát welsh pony a cob 2015
Šampionát v Hradci Králové se vydařil nejen velkým počtem startujících, ale nakonec i počasím, byť jsme několikrát zmokli. Běhala jsem mezi dvěma ringy a snažila se nafotit všechno a všechny, ale jestli se mi to podařilo, to opravdu nevím. Pokud chcete fotky vašeho koně, napište mi e-mail, co najdu, pošlu. Cena za foto v originální velikosti je 40 Kč.
Jackie a spol.
Byla jsem pozvaná na focení APH hřebce Jackieho a samozřejmě i ostatních koních. Ačkoli jsme začali fotit už brzy ráno, bylo dusno (odpoledne přišly silné bouřky) a koním se nechtělo vůbec hýbat, natož běhat. Snažila jsem se tedy v co nejkratším časem udělat kýžené fotky, naštěstí hřebec a valach spolupracovali docela dobře, za to s hříbátky to bylo horší. Schovávala se před mouchami u matek, pak se nám obě klisny vyválely, tak nastalo další čištění, zkrátka nebylo to úplně jednoduché-ale i tak může vypadat focení! :-)
Zemědělská farma rodiny Sixtovy
Se Sixtovými jsem se domlouvala na focení v časném jaru a dohodli jsme se na začátek června, až po narození hříbátek. Jenže mezitím se Sixtovi se svými haflingskými klisnami zúčastnili Světového šampionátu haflingů v Ebbsu a jejich Amelina zvítězila v kategorii dvouletých klisen! Kromě focení nás také čekalo povídání pro časopis Fauna, který vyjde začátkem července. Nejprve jsme ale začali kvůli světlu focením vzorně vykoupaných a naleštěných klisen haflinga, včetně Ameliny. Poté jsme se ještě přesunuli na teplokrevné stádo a báječné dopoledne zakončili povídáním pro článek. Když jsem odjížděla, měla jsem hlavu plnou vlajících bílých hřív!
Kopretiny II
Všechno kvete a já mám koně v kytičkách moc ráda. U kamarádky jsem objevila maličkou neposekanou část zahrady plnou kopretin. Při troše námahy jsem našla správný úhel, kde se nechalo fotit, tudíž jsme to hned využily a nafotily několik koní- WPBR, frísku, QH. Došlo i na nějaké jezdecké fotky a také moje oblíbené s černým pozadím, kde se nejlépe vyjímala ryzka-klisna anglického plnokrevníka.
Kopretiny a Valda
Valda je úžasný model a hlavně se nechá vypustit na louce ve volnosti. V jeden parný červnový podvečer jsme se vydaly s kamarádkami fotit na kopretinovou louku a Valda opět nezklamal, předváděl se, skákal přes bodláky :-), mizel v lese a přesně klusal na rozhraní světla a stínu-takového exhibicionistu aby člověk pohledal! :-) Jen nás trošku trápil hmyz, tak po akci přišlo vhod osvěžení!
Machr a ostatní
Farma Bulovka je moje srdeční záležitost a vždycky tam je co fotit. A je jedno, jestli to jsou chladnokrevní hřebci, klisny s hříbaty nebo sportovní teplokrevníci. Bohužel výsledky mnohaleté chovatelské práce už nemůže vidět Dušan, ale jeho přítomnost je tam stále (alespoň pro mě) hmatatelná...Myslím, že větší a barevnější stádo koní jsem ještě nefotila! :-)
Irští cobové - hříbata
Fotografie vznikly na dvakrát, protože když jsem byla u známých poprvé, byl na světě pouze jeden hřebeček a na druhé hříbě ještě čekali. Přibližně o týden později se narodil i druhý krásný kluk, oba plemene irský cob. Obě matky jsou vzorné-chvílemi až moc, protože schovávají hříbata před lidmi. Chtěla jsem udělat fotky v části pastviny, kde byly pryskyřníky, ale vysvětlujte to koním! Moji pomocníci se rozhodně naběhali víc než celé stádo! Kdyby se tak koním dalo říct:" Hele, poběžíte cvalem tady v tom místě tam a zpět, hříbata směrem ke mně!" :-)
XII. Czech Spring Appaloosa Show
Poslední květnový víkend jsem měla ryze pracovní-byla jsem požádána, abych nafotila výstavu Appaloos. Pro mě to byla premiéra a jen díky všem milým lidem kolem těhle puntíkatých koní jsem to (snad) zvládla se ctí. Takováto akce totiž znamená, že fotograf ví, co fotí, co je korektně a co je záhodno nafotit. Což v důsledku znamenalo přebrání velkého množství fotek, ale doufám, že jsem oddělila zrno od plev! :-) Vše jinak padá na moji hlavu a pokud jsem něco nevystihla dle představ soutěžících, tak se omlouvám-všechno je někdy poprvé...
Camarkové-jaro
Na otočku jsem se stavila u camargských koní a hned jsem zajásala, že bude co fotit, protože jejich bažinatá pastvina byla plná pryskyřníků. Pokud by měl někdo obavy, zda se tím koně neotráví, tak jsou zcela zbytečné-opravdu to nežerou a navíc jsou na tuto pastvinu zvyklí, tudíž jsem je nenutila k ničemu nezvyklému!
Ve žluté
Řepka se nechá celkem dobře využít pro focení aniž by pole utrpělo, protože stačí najít vyjeté koleje od traktoru a pak zvolit vhodný úhel záběru. Já jsem tentokrát stála na štaflích :-) a chvílemi jsem měla pocit, že se tentokrát baví víc koně a jejich majitelé než já! Balancovat s těžkým foťákem na vrcholu nebylo úplně jednoduché a docela jsem si oddechla, když jsem zase stála na zemi. Při cestě zpět jsme ještě udělali zastávku v lesíku a pak pod rozkvetlým kaštanem, abychom využili další zajímavá místa.
Jarní výstava miniaturních koní
Čas od času je focení nejen zábava, ale i práce-tak to je na výstavách, kde bych v podstatě měla zachytit všechno a všechny. Tentokrát jsem fotila miniaturní koně, tudíž jsem udělala asi milion dřepů. :-) Mrňousové toho měli ten opravdu hodně a ani jsem se nedivila, že pozdě odpoledne na focení vítězů už pomalu usínali! Přesto jsem si na konci udělala několik fotek pro radost a snad potěší i majitele.
Akira v pampeliškách
Tuhle poničku už nějaký pátek znám, stejně jako její majitelky - a protože jsou vždy ochotné k nějaké akci, už od zimy jsme plánovaly focení s pampeliškami. Akira je sice důchodového věku, ale velice vitální kobylka, takže ji stačilo vypustit na žlutozelenou louku a už si tam cválala dle libosti. Přidaly jsme k ní pak i druhého "důchodce" , valacha ČT a spolu jim to taky moc slušelo. Na závěr jsem stihla nafotit Lotynku a byl čas k návratu domů. Moc příjemné odpoledne!
Pampeliškové ráno
V horách obvykle lovím své zimní fotky, ale svůj půvab tu samozřejmě mají i ostatní roční období. Domluvila jsem se na pondělní ráno, dokonce jsem přijela tak brzy, že pampelišky byly ještě zavřené! :-) Naštěstí se brzy otevřely a mohlo se začít fotit. Nejprve mi byla modelem klisna anglického plnokrevníka Lindau, pak fríska Tessie a nakonec kříženka Carmen. Pak ještě čaj s kamarádkami a pěkně zpátky do práce...
Ima Legal Impack
V pozdním odpoledni téhož dne jsem ještě dorazila k další milé kamarádce Gábině, abych poprvé viděla nového appaloosa hřebce importovaného z USA. Ima Legal Impack je jeho jméno, ale doma mu říkají Vinie. Když ke mně došel, žasla jsem-prostě to je pan kůň s nesmirně milou povahou, ale zároveň důstojnost sama. Poběhal si ve výběhu nejprve sám a pak i se svým kamarádem Legacy Clark Kentem, poté dostal halterovou ohlávku a šel ještě pózovat s malou Gábinkou. Oba byli fantastičtí, kontrast velkého hřebce a maličké Gábinky prostě neměl chybu. (Maminku, která hřebce pečlivě jistila, jsem vyretušovala, vše bylo bez rizika.)
Ranč Radana-jaro 2015
Na začátku byl telefonát majitelky ranče Petry: "Ahoj Renčo, loni jsi u mě nebyla nafotit hříbátka, stihneš to letos?" Měla štěstí, protože jsem zrovna neměla nic domluveného na volný pátek, a tak jsme se sešly v krásné májové ráno na ranči. Hříbátka byla dvě-klisnička a hřebeček, zatím oba beze jména, ale do kobylečky jsem se ihned zamilovala-byla nesmírně kontaktní, prostě mazlík. Nafotily jsme je a pak přišel na řadu mladý hřebeček z USA RW Rocket Ranger, nová posila chovu s velice zajímavým zbarvením grullo. Následovala loňská hříbata no a když nám to tak šlo, postupně přibývali další a další koně :-). Dopolední focení se protáhlo až do pozdního odpoledne, ale myslím, že to stálo za to!
Arabská hříbata
Jak jinak strávit pěkné květnové odpoledne než u koníků! Přepadla jsem kamarádku a užila si odpoledne při focení arabských koní. Hříbátka už zase povyrostla, začínají si spolu i hrát, je radost se na ně dívat. Klisny měly větší zájem o šťavnatou trávu než o nějaké pózování, ale nakonec se také něco povedlo. Samozřejmě, že jsem se vydala i k ostatním členům stáda a žasla jsem, jak moc vyrostl dorost a jak jsou stále krásnější.
Merlin
V neděli ráno mi přišla zpráva a fotka hříbátka se vzkazem:" Nechceš přijet a nafotit hříbátko pár hodin staré?" To jsem samozřejmě chtěla, takže jsem dopoledne strávila s poničkou a jejím čerstvě narozeným hřebečkem, který asi dostane jméno Merlin. Maličký se vyhříval na sluníčku a když vstal, byl velice přátelský a chodil za všemi jako pejsek. Roztomilému klukovi přeji krásný život s hodnými lidmi!
Farma Vysoká
Po delší době jsem byla fotit na Farmě Vysoká, kde bylo modelů dost a dost! Od provozních koníků až po soukromé a zdaleka jsem to nestihla všechno. Zajímavá byla i různorodost plemen-od ponyho přes ČT, starokladrubáka, fríze či podílovou altajku...Kolikrát jsem si už říkala, že by bylo skvělé, kdyby větší stáje měly něco jako myčku na koně-strčíte tam špindíru a za pár minut vyjde zářivě čistý koníček! :-))) Zatím je potřeba vzít kartáče a čistit a čistit! (Aby bílá bílou byla! :-)) Děvčata se činila, seč jim síly stačily, přidělala jsem jim práci, ale nakonec snad nelitovala!
Honzík v řepce
Nastal čas řepky-nemám ji ráda, ale na focení lze celkem dobře využít. Pokud si ale myslíte, že s koněm pošlapeme půlku pole, tak se mýlíte! Vždycky hledám nějaké místo bez rostlin nebo koleje od traktoru, abychom napáchali co nejméně škody a pak už stačí jen vhodně zvolit úhel záběru. Modelem mi byl kříženec ČT a kladrubáka Honzík, který si báječně rozuměl se stájovými kočkami :-). V řepce taky pěkně pózoval, je to kliďas a pohodář, který bezvadně spolupracuje!
Dvě klisničky
S postupujícím jarem přibývají i hříbátka, která fotím moc ráda-hlavně jejich legrační poskoky, radost ze života a zvědavost. Tentokrát jsem měla za modelky dvě klisničky po hřebci Lantino, které dělí přibližně 14 dní. Zatímco plavka je už velmi zvědavá a suverénní, hnědka se drží u matky a jen občas začne radostně cválat v malých kroužcích kolem ní, jako by se bála víc se vzdálit. Nejvíc ji ale překvapilo, když se máma začala válet - ty rozpaky byly na dálku viditelné a evidentně se jí ulevilo, když kobyla zase vstala! :-)
Pod rozkvetlou třešní
Konečně všechno rozkvetlo a zazelenalo se, koně se postupně zbavili zimních kožichů a začali zase vypadat k světu. Krásné dubnové ráno jsem využila k focení koní pod rozkvetlou třešní-naštěstí moji přátelé jsou už zvyklí nejen na hurá-akce, ale i na moje výmysly, tak ani nekomentovali to, že jsem jim dovedla koně do zahrady pod třešeň! :-) Pózoval mi tam španělský hřebec a norik, ale jako nejobtížnější se nakonec ukázalo focení poníčka, který se chtěl jen pást a všechno ostatní mu bylo fuk! :-) Nakonec si dal se svým velkým kámošem ještě dostih a už byl čas se vrátit z báječného dopoledne zpět do reality, tedy do práce...
Brimir
Tenhle krásný islandský hřebeček se narodil 7. dubna kobylce Gátě a hřebci Baldimu. Když jsem k němu přišla do ohrady, díval se na mě značně nedůvěřivě, ale zvědavost byla nakonec větší. Postupně se osměloval, ocumlával mi prsty a když zjistil, že funguju i jako příjemné drbátko, stali jsme se nejlepšími kamarády! :-) Gáta se na nás jen občas mrkla svýma neuvěřitelně modrýma očima a jinak se dál věnovala rašící trávě. Brimir se pak samým pobíháním a poskakováním tak unavil, že zalehnul a tvrdě usnul.
Zrzinka
Velikonoce se letos moc nevyvedly, dokonce padal sníh :-(. V mrazivém ránu jsem se vydala fotit malou zrzinku - klisničku arabského koně čistě egyptské linie. Je legrační, když se na svých dlouhých pavoučích nožkách rozběhne a pak se je pokouší poskládat, aby dosáhla na jarní travičku. Má kamarádku , kterou jsem posledně překřtila na "Čokoládu" (oficiálně Betty H), ale zatím si spolu moc nehrají, to přijde až časem. Teď je čeká krásný čas koňského dětství, na velkých pastvinách a ve stádu, s dobrými lidmi kolem sebe!
Equitana 2015 - ostatní
V hale č.6 je stále na co se dívat. Představení jsou někdy velice nápaditá (třeba jako vystoupení "jeptišek" či zpracování tématu "cirkus") a jindy koníci tak docela nefungují, jak by si jejich majitelé přáli. Přesto si tu opravdu každý najde to své, ať již jde o různé ukázky výcvikových hodin (mě okouzlila hodina drezury v duchu légereté Philippe Karla) či předvedení plemen známých i méně známých. Pokud bych měla něco vyzdvihnout, tak to byla doma vaquera v podání hostů z Portugalska, kteří jezdili doslova koleno na koleno a pak Francouze, jehož jméno se mi k mé velké lítosti nepodařilo zjistit. Je to muž se "zlatými" lusitany a běloušem, u jehož vystoupení jsem si přála, aby trvalo hodně dlouho-byl totiž neskutečný!
Hengste- Equitana 2015
V Essenu hned druhý den následovala velkolepá podívaná na elitu německého chovu ve večerní show prostě zvané Hengste - Hřebci. K vidění byli zástupci mnoha hřebčínů a chovatelských zařízení, kromě ušlechtilých teplokrevníků se divákům představili také haflingové a sportovní pony. Hřebci se předváděli v drezurních či skokových ukázkách, největším hitem se okamžitě stalo skokové vystoupení hřebce Asagao XX, kterému překážky drželi lidé, takže to byl doslova mobilní a lehce přestavitelný parkur! :-) Hlavní hvězdou pak byl vynikající Damon Hill NRW, jemuž patří i náhledový snímek galerie. Na závěr nechyběla velká čtverylka složená z účastníků show.
Amirando
Opět po dvou letech jsem si s kamarádkami udělala výlet do Essenu na Equitanu a samozřejmě jsem nemohla vynechat Hop Top Show. To letošní mělo název Amirando a neslo se v duchu partnerství a přátelství mezi koňmi a lidmi. Ovšem mě okouzlilo hned první vystoupení s nafukovacími koníky, které bylo opravdu nevšední a poetické. Vysoká drezura na bezudidlové uzdečce nebo úplně bez ní?! Pro Alizée Froment žádný problém. Ale jakmile začnu jmenovat, bude to na článek. Tak se raději podívejte do bohaté galerie!
První hříbě 2015
Tahle čokoládová kráska (no řekněte, jestli nepřipomíná hořkou a mléčnou čokoládu dohromady? :-)) se narodila 16.2. a zatím ještě nemá jméno. Má se ale čile k světu a je nesmírně akční. Jakmile vyjde s mámou na pastvinu, okamžitě začne cválat sem a tam, chvíli očichává ohradník, suchou trávu, zkouší ochutnávat bláto a pak se zase někam rozběhne. Je na ní vidět, jak se raduje ze života a to je na hříbátkách asi to nejhezčí. Je to moje první letošní focené hříbě a už se těším na další. Přeju jí krásný a dlouhý život s dobrými lidmi!
Zima a dva haflingové
Krásné slunečné počasí se muselo využít, proto jsem hned po obědě pokračovala na další místo, kde už na mě čekali dva vzorně připravení haflingové. Nejprve jsem udělala radost Veronice, která se o ně stará, a nafotila ji v "princeznovských" šatech-chtěla mít hezké fotky, takže mrzla, ale nesla to statečně! Když už nejen šaty byly modré :-), šly jsme se ohřát a pak jsme vzaly oba valášky do ohrady-i když ono o ohradě ani nešlo mluvit, protože sníh zavál lanka a některá přetrhali lyžaři. Docela jsem se bála, aby se kluci nerozhodli pro nějaký menší výlet, ale sníh byl hluboký a navíc kyblík s pamlsky měl také svoje kouzlo!
Zima-camarkové
Vlastně už ani nevím, jak dlouho tyhle koně znám, ale stejně mě překvapilo, když mi majitelka říkala, jak už jsou staří. Děsím se toho, že až se zase po čase k nim dostanu, nemusejí tam být. Není výjimkou, že fotím koně dvacetileté a starší. Pravdou je, že camarkové jsou dlouhověcí a tihle vypadají úžasně, ba přímo blahobytně! :-) Jenže jsou také velice chytří, takže ve svém kopcovitém výběhu ihned usoudili, že se mě nejlíp zbaví, když vyběhnou až na jeho horní hranici. Poněkud smutně jsem se dívala na jejich vzdálené siluety a když mi došlo, že dolů jen tak nepůjdou, vyškrábala jsem se za nimi. Oni to pochopili jako bezva hru a secválali zase dolů. Doklouzala jsem za nimi a usoudila jsem, že vzhledem k mému i jejich věku bude lepší se už nikam nehonit! :-)
Zima-stádo cobů
Stádo irských cobů jsem poprvé fotila v létě a těšila jsem, že budou i zimní fotky. Jenže počasí nám na poprvé nevyšlo, jen jsem vytáhla foťák, beznadějně se zatáhlo a už se nedalo nic moc vymyslet. Proto jsem se s majitelkou domluvila, že pokud bude lépe, pokusíme se to zopakovat. O několik dní to naštěstí vyšlo, jen bylo poněkud náročné vysvětlit stádečku, odkud kam by se mělo pohybovat :-). Za chvíli všichni funěli, ale kýženého výsledku jsme nakonec dosáhli! Cobové teď mají pohov až do jara!
Zima a vítr
Pěkné počasí pokračovalo, tudíž jsem mohla plánovat další focení. Tentokrát to bylo v horách, kde pořádně foukalo. Ačkoli mám ráda vítr ve hřívách, čeho je moc, toho je příliš! Chvílemi fičelo tak, že to zvedalo sníh a hnalo ho to proti koním. Přesto jsem byla nadšená, protože se mi nejprve povedlo zachytit hrátky dvou mladých hřebců-tedy spíš hřebce a hřebečka (minishetlanda), který má ovšem odvahy za dva, a tak svého velkého kamaráda nenechá chvilku na pokoji! :-) Hvězdou dne ale byla bílá ponička Akira, kterou už také znám nějaký ten pátek a moc jsem se na ni těšila. Akče se vítr moc nelíbil a raději by byla ve stáji, což dávala okázale najevo. Nakonec jsme ji ale společně s majitelkou k několika fotkám přemluvily! :-) Na závěr jsem ještě fotila klisničku minishetlanda, která si díky svému kožíšku a husté hřívě z fujavice nic nedělala.
Matěj a Mon Chérie
Když se udělala konečně trochu zima, byla jsem zahlcená telefonáty od přátel, jestli jim také udělám fotky na sněhu-dokud je :-)! Což o to, ráda si zafotím, ale tady nám nepřálo počasí-zatáhlo se, marně jsem čekala na mezeru mezi mraky. Nakonec jsem se musela smířit s tím, co bylo. Modely byl mladý ČMB Matěj (co se rozhodl si ve výběhu upravit hřívu :-() a klisna A 1/1 Mon Chérie. Bohužel sněhu bylo málo a výběh zmrzlý na kost, tak jsem nechtěla moc koně honit, aby se něco nestalo. Snad i přes to obě majitelky snímky potěší!
Islandíci-zima2015
Jarní prázdniny mají něco do sebe-zvlášť, když se vydaří počasí a ještě je sníh! Udělala jsem si výlet za holandskými přáteli a jejich koňmi, moc jsem se na ně těšila, protože jsme se dlouho neviděli. Fotit islandíky mě nikdy neomrzí, zvlášť v zimě-vypadají jako roztomilí medvídci s těmi jejich střapatými hřívami a hustou srstí! A jako by se chtěli co nejvíc předvést, dva valaši se začali honit a vzpínat se. Naštěstí jde jen o přátelské měření sil a když je to přestane bavit, spokojeně bok po boku odpočívají . Tentokrát jsem také fotila Hefzibu a Baldiho (plemenného hřebce) ve sněhu, myslím, že jsme si to užili všichni! Na závěr jsem nemohla vynechat Omkeho s jeho dlouhou narudlou hřívou. Báječný den s báječnými lidmi a koňmi!
Zima v horách
Občas se dostanu i do sedla, což se mi podařilo jednu pošmournou neděli díky kamarádce Simče. Pozvání mě moc potěšilo, ježdění bylo taky skvělé, ale samozřejmě jsem doufala, že dojde i na focení. Když jsme šly jezdit, byla mlha, zataženo a já se smiřovala s myšlenkou, že tentokrát foťák nebude potřeba. Jenže při zpáteční cestě se obloha začala trhat a za chvíli bylo nádherně! Děvčata šla honem stavět provizorní ohradu do nedotčeného sněhu a pak už šlo vše jako na drátkách! Bohužel sluníčko nevydrželo až dokonce, ale aspoň jsem si pohrála s fotkami, které mají bílé pozadí. Báječný den, na který budu ráda vzpomínat!
Zima- trio
Tuhle "partičku" mám ráda - tvoří ji můj oblíbený model Adam (frís) a dva angličtí plnokrevníci. Už dva roky jsem plánovala focení se sněhem, ale kvůli rozmarům přírody se to podařilo až letos-a to ještě slunce svítilo vždycky jen chvilku. Adámek nejprve pózoval sám a pak k němu přibyli i jeho kamarádi. Asi i díky zimě mi tentokrát předvedli pořádné koňské hrátky včetně oždibování a vzpínání, což se skvěle fotilo. I když z jednoho snímku (č.231) je vidět, že focení koní může být nebezpečné-v hlubokém sněhu jsem jen horko těžko uhýbala rozdováděné trojici! Ale stálo to za to a jsem moc vděčná majitelkám, že mi vyšly vstříc, i když to byla "přepadovka"! :-)
Clydesdaleská klisna
K oblíbeným modelům se ráda vracím a tahle clydesdaleská klisna k nim patří. Jen ta správná zima ne a ne přijít, tráva je jen symbolicky "pocukrovaná" a sluníčko vylézá tak asi na půl hodiny :-(. (Samozřejmě, když jsem v práci!) Zdaleka to není to, po čem jsem toužila-prašan, modrá obloha a sníh létající od kopyt, ale na druhou stranu jinde není sníh vůbec... Tak se nechám překvapit, jestli ještě ta pravá zima přijde nebo budu muset zase rok počkat!
Ladovská zima
Od této zimy jsem si slibovala, že bude Ladovská-tedy všude spousta sněhu, zamrzlé rybníky a modrá obloha. Evidentně marně :-(, takže zimní fotky se stanou asi nedostatkovým zbožím. Přesto jsem měla na jeden nádherný den štěstí -po obrovské předchozí vánici se vyčasilo, na obloze ani mráček, stromy jako pocukrované...Mými modely byli dva oblíbenci-ryzka a bělouš, se kterými jsem se vydala do lesa. Když jsem viděla tu nádheru, zastavovala jsem majitelky pomalu u každého stromu a fotila v kouzelném lese. Nakonec jsme koně pustily na louce a dívaly se, jak si i oni užívají nečekaného přídělu sněhu. Snad jich letos ještě pár bude!