Rok 2019
Podzim u Paintů
Poslední říjnový den vyšlo skvěle počasí na focení Paintů. Všichni už měli zimní srst, takže se pyšnili pěknými kožíšky. Hlavním cílem bylo nafotit hříbátka-odstávčata, než se rozjedou do nových domovů. Díky skvělým pomocníkům to šlo parádně a obdivovala jsem, že i takto malí prcci mohou pěkně a spořádaně fungovat na ohlávkách. Udělala jsem si radost i několika portréty s černým pozadím, pózoval hřebec Hot N Lopin a klisna Sadie In Krymsun. A teď už jen budu čekat na sníh a doufat, že bude letos pořádná zima! :-)
Fotografie naleznete zde...Černý krasavec Raven
Do tohoto hřebce jsem se zamilovala kdysi na výstavě a už jsem měla čest ho fotit. Letos jsme se opět potkali a měla jsem velkou radost, že ho opět vidím v parádní kondici. Jen podzim hodně pokročil, ale jeden barevný javor se naštěstí našel! :-) Bavili jsme se i při focení u dubu, následně u rybníku a pak v lesíku. Když už měl Ravča pózování dost, byl vrácen na pastvinu a udělala jsem nějaké pohybovky. Já toho koně opravdu miluju, protože o mně dobře ví, často má směrem ke mně i natočenou hlavu a vždycky čekám, kdy se přijde podívat na náhled fotky!
Jack a Jurášek
Kamarádka Jaruška mě poprosila, zda bych jí nevyfotila její "důchodce" :-), strakoše Jacka (22 let) a poníka Juráška, kterému je 35 (!) let. Ani vteřinu jsem neváhala, protože oba koníci jsou bezva. Kvůli věku a zdravotnímu stavu nebylo možné je moc honit, ale vynahradili si to pózováním, které si maximálně užíval hlavně poník. Jakmile jsme někam přesunuly Jacka, hned byl u něho, lezl do záběru a všemožně se snažil být s kamarádem! :-) Jak jsme se pohybovaly po pastvině, zaujalo mě kapradí v údolíčku pod ohradou, ale v docela nepřístupném terénu. Jenže malý Jurášek se tam dostal jako nic a skvěle spolupracoval. Bylo to moc fajn odpoledne a myslím, že jsme si ho všichni užili!
Adam v podzimním lese
Při procházkách se psem jsem si vyhlédla pěkné místo s červenými duby. Modelem byl opět fríský valach Adam, úžasný koník, který už je v pózování profesionál. Kontrast černé a červeno-žluté barvy je prostě neodolatelný a paseka jimi opravdu hýřila. Stačila půlhodinka a měla jsem nafoceno. Někdy to prostě všechno krásně ladí a funguje, doslova na přání fotografa!
Pavarota a nejen ona
Jak podzim postupuje, mění se barvy stromů, zlátnou a já se proto znovu vrátila na místo, kde jsou dva impozantní javory a taky skvělá Simča s koníky. Tentokrát jsem si vyžádala kladrubskou klisnu Pavarotu, která je na úvodním snímku a moc jí to slušelo! Fotila jsem nejen koníky, ale i Simonu a také jejího synka Filípka (děkuji za možnost zveřejnění). Fíla je rozený koňák a umí se pěkně postavit před objektiv. Poslední koník byl mladý Rein, který se připravuje na westernové soutěže. Kupodivu největší zážitek nebylo samotné focení, ale chvíle, kdy jsem pásla Tessi, kochala se nádhernými barvami a ze stromů se pomalu snášely listy...
Don a zlatí krasavci
Na tohle focení jsem dlouho čekala, ale vyplatilo se! Sluníčko v podvečer krásně svítilo, koníci v něm vypadali jako tekuté zlato. Jen jsem si myslela, že stromy budou víc barevné, ale nakonec mi muselo stačit rezavě zbarvené křoví, které ale vytvořilo hezkou kulisu pro žluťáky. Hřebec Don umí leccos, včetně vzpínání a pobavil mě i tím, že klidně popadne kartáč a "vyčistí" si jezdce! :-) Na další dva zlaté koníky už zbývala jen chvilka času, než slunce zapadlo, tudíž došlo jen na několik portrétů a klidových snímků.
V kapradí
Konečně je podzim jak se patří, tudíž se snažím o líbivé snímky do kalendářů. V praxi to ovšem znamená, že se často s majitelkami a koníky plahočíme na nemožná místa, protože barevné stromy nejsou v ohradě, ale nejlépe u silnice nebo na jiném "ideálním" místě! Těšila jsem se také na focení ve zlatém kapradí, ale jako naschvál přišel první ranní mrazík. Stačil ovšem na to, aby kapradí ppořádně spálil, takže jsem byla trochu zklamaná-ale i to patří k focení. Naštěstí oba koníci pěkně spolupracovali, i když to bylo ve složitém terénu a v hodně proměnlivém světle. Děkuji oběma skvělým majitelkám za možnost zveřejnění fotek a za trpělivost při focení!
Edie, Tessi a Rein
Podzim vyhlížím docela netrpělivě, protože mám ráda jeho strakatý kabátek! A jakmile se stromy začnou barvit, už přemýšlím, kam jet! Když mi Simča napsala, že mé oblíbené javory už září :-), nebylo co řešit. Počasí tedy nejlepší nebylo, ale když jsem si vyhrála s nastavením foťáku, začalo to vypadat docela dobře. Před objektivem jsem měla kladrubáka Edieho, frískou klisnu Tessi a křížence Reina. Všichni úžasně spolupracovali (úplatky tvrdým chlebem mají něco do sebe :-)) a než se definitivně zatáhlo, vznikly první letošní podzimní snímky.
Harley, Sophie a Winner
Pěkný víkend v září se musel využít- jela jsem fotit k Janě a Míše jejich letošní hříbátka. Všechna jsou po hřebci Great Little Step, což je opravdu fešák! Potomci se moc vydařili, mě okouzlil žlutý hřebeček Harley, který je nejen líbivý, ale taky se fantasticky hýbe. Kupodivu se kobylky nechaly přemluvit k pózování s hříbaty a z těchto snímků mám asi největší radost! Stranou nezůstali ani další čtyřnozí modelové, takže dopoledne až moc rychle uteklo! Každopádně to bylo prima setkání a focení.
Shirové - show
Součástí národní výstavy shirů v Moritzburgu byla i show-samozřejmě složená převážně se shirských a clydesdaleských koní, takže se pokochejte, protože s těmito největšími koňmi na světě lze dělat leccos! :-)
Shirští koně-30. Bundeszuchtschau
Poslední srpnovou sobotu proběhla v německém Moritzburgu 30. Spolková výstava shirských a clydesdaleských koní. Protože tyhle něžné obry miluju, nemohla jsem si ji nechat ujít. K mému úžasu se výstavy -podle katalogu-účastnila stovka (!) koní z celého Německa. Posuzovali je angličtí komisaři ve dvou kolbištích zároveň, protože by se to jinak vůbec nestihlo. Práce komisařů byla obdivuhodná, bylo asi 30 stupňů ve stínu, ale oni měli po celou dobu saka a buřinky, každého koně důkladně prohlédli a také pohmatem (!) zkontrolovali nohy (to jsem dosud nikdy na výstavě nezažila.) Koně se pak předvedli v postoji, kroku a klusu. Zvláštností je, že se předváděli na bílých výstavních ohlávkách (jen hřebci měli uzdečky) a všichni měli zapletené hřívy a ocasy s tradičními ozdobami. Mohla jsem fotit za kolbištěm, takže jsem byla svědkem posledního dolaďování detailů. Například do vzorně umytých rousů se těsně před vstupem do ringu dává dětský pudr, který je pěkně načechrá. Lidé z jednotlivých stájí mají barevně sladěná trička, skvělá byla i slečna, která měla na vyholené hlavě symbol mašle, jakou měl její svěřenec v hřívě! Zkrátka pro všechny je to obrovský svátek a já ho prožívala ještě emotivněji, protože se ho účastnili také koně z německé stáje paní Ivette, kde fotím. A zcela fascinována jsem byla svědkem jak se její koně -klisna Thekulies Acucena a hřebec Ringstone Daniel stávají ve svých kategoriích národními šampiony!!! Tomu se říká XXL zážitek!
Kvetoucí vřes
Ke konci léta patří i rozkvetlý vřes, který je už předzvěstí podzimu. Loni moc nekvetl, ale letos si to vynahradil. A protože mám skvělou kamarádku Andreu, která zná moji posedlost kytičkami :-), tak jsem si ho letos užila vrchovatě! Při vyjížďách totiž objevila krásné místo (asi jediné široko daleko), kde byly doslova růžové vlny. Vzaly jsme tam obě španělské kobylky a z Andrejky se stala vřesová víla. Protisvětlo tomu dodalo opravdu pohádkový nádech a obě jsme si to moc užily. Jsem velmi vděčná za přátele-majitele koní, kteří jsou ochotni mi věnovat čas a v případě Andrejky půl den dovolené :-) , bez nich by tyto fotky nevznikly! (A děkuji za možnost zveřejnění snímků.)
Dramatické nebe
Nenapadá mě lepší popisek než "dramatické nebe", protože to opravdu tohle odpoledne bylo. Tmavé mraky se střídaly s modrou oblohou, a tak jsem neustále musela hlídat nastavení foťáku. Před objektivem jsem měla Soňu a její koníky a Terezu, jejichž snímky mohu zveřejnit. Těšila jsem se i na koně ve volnosti, ale na ty zbylo jen 20 minut, tak snad se sem ještě dostanu a "ulovím" další pěkné snímky!
Večerní focení
Se západem slunce je to u nás složitější, protože tu jsou kopce a slunce se za ně schovává. A najít pěkný horizont a k tomu koně je trochu věda. Naštěstí mám přátele, kteří oželí večeři a jdou se mnou na pastvinu, abych ulovila kýžené snímky! :-) Sluníčko samozřejmě zapadlo do mraků, ale i po západu lze fotit. Možná pro někoho kýč, pro mě to bude vzpomínka na krásný srpnový večer!
Plavení
Horké léto není ideální pro focení, protože koně se nechtějí moc hýbat, obtěžuje je hmyz a nikdo z toho nemá velkou radost. Výjimkou je plavení, takže jsem se dohodla s Veronikou a Petrou, že půjdeme s kobylkami do rybníku. Jenže kobylkám se na hloubku vůbec nechtělo, raději se cachtaly na mělčině. Já se kroutila na břehu a hledala rozumný úhel pro focení. Hodně jsme se nasmály, protože člověk má nějaké představy a nakonec je všechno jinak!
Pastvina se rmenem
Další letní focení mě čekalo u kamarádky Hanky a ta pro mě měla překvapení - pastvinu plnou kvetoucího rmenu (tedy myslely jsme, že je to heřmánek, ale nebyl :-)) Byl tak vysoký, že se mi v něm ztrácelo nejmladší hříbě a foťák stále přeostřoval na květiny. Postupně jsme na téhle kouzelné louce měly dorost, hřebce Keshuu, valacha Leonka i ostatní hříbata. Neúnavná a úžasná Verča pomáhala, co jí síly stačily, ale myslím, že výsledek za to stál!
Hříbata APH
Každoročně jezdím nafotit hříbata APH milým přátelům z Wanted Ranche a každoročně se nechám nějakým dokonale okouzlit, protože jsou to opravdu krásná koňská mimina. Letos byla už některá přelínaná, jiné to teprve čekalo. Nechali jsme maminy na pokoji a běhali jen prckové- a Bára, která má lví podíl na celém focení. Jinak na začátku alba je dvouletý hřebec Mackenzie Mr Blues, na konci pak Barčina Jisha, která se rozhodla předvádět jako arab! :-)
V levanduli
Kamarádka Olča mě pozvala na koňařský tábor, abych dětem něco řekla o focení. Bylo mi jasné, že teorie je jedna věc a praxe druhá. Takže po besedě jsme se s dětmi vrhly na focení s jejich oblíbenými koníky. Bohužel sem fotky kvůli GDPR dát nemohu, ale radost prý byla velká. Fotila jsem na dvorku, přes trs levandule a je z toho "romantika" :-)! V pozdním odpoledni jsme se ještě vydaly do zlatého ječmene pro pár závěrečných snímků. Myslím, že jsme si to užili všichni!
Haflingové v máku
O téhle akci bych měla napsat spíš článek, než jen pár řádků, protože jsem se na její realizaci domlouvala hodně dlouho. Ale letos všechno vyšlo, máky kvetly, bylo krásně a celá rodina Sixtových (které tímto velice děkuji) si na mě přes velkou pracovní vytíženost udělala čas. V máku mi nejprve pózovaly Amelina Obrok a Amediana Obrok a obě byly úžasné, ba přímo vzorné, velkou dávku trpělivosti měla i Tereza s Bárou, které se krčily v máku :-). Haflingerky vystřídaly ČT klisny Lancia Obrocká a Cortina Obrocká a na závěr jsem po západu slunce ještě chvíli fotila klisny s hříbaty. Bylo to moc fajn setkání i focení a pro rýpaly-koně stáli ve vyjetých kolejích a pole též patří Sixtovým!
Shirská hříbata
Po dlouhé době jsem se vypravila za shiry do Německa, protože se narodila hříbátka a to jsem si nemohla nechat ujít! Nejstarší hřebeček se se mnou ihned zkamarádil a pak jsem ho měla neustále za zády a chtěl drbat a hrát si! :-) Nejmladší klisnička se ještě schovávala u mámy, mé oblíbené Silver. Také byla legrace pozorovat malého hřebečka saského teplokrevníka, jak pošťuchuje o dost většího shirského kámoše. Nakonec přišla řada ještě na mladé koně-teplokrevníky a jednu shirku.
Trojka
Najít nové zajímavé koně je někdy dílem náhody a štěstí a já jsem byla moc ráda, když majitelka těchto tří úžasňáků svolila k akci. Ti tři se totiž skvěle doplňují a jsou jako stupínky, srovnaní pěkně podle velukosti :-)! No a vidět vedle sebe cválat bílého obra s maličkým minihorsíkem bylo prostě úžasné!
Vrchovany - haflingové
Letos jsem si nenechala ujít hříbátka haflingů ve Vrchovanech, i když mi kvůli deštivému počasí utekly pampelišky a kvetoucí jabloně (ale jednou to stihnu! :-)) Děkuji Martině za důvěru a Míše za pomoc při focení, tentokrát jsme stihly i oslavenkyni Trojušku, které je 31 (!) let, ale vůbec byste to nehádali (snímky bělky v bílých kytičkách.) Druhá Míša mi předvedla svého Jalisca, což bylo moc zajímavé setkání, ale vedro a ostré slunce nebyly to pravé na focení, tudíž doufám, že to za lepších podmínek zopakujeme!
Bysterka
V letním horku jsem byla fotit rodinné koníky mé milé kolegyně. Čekaly mě dvě klisny QH, jedna welsh-cobka a ČT, do popředí se mi hodil kousek trávníku s pryskyřníky a pak jsem se musela poprat se svažitou pastvinou-u nás v horách celkem běžný jev, ale na focení je to vždycky obtížné, protože koně běžící z kopce nemá smysl vůbec fotit a do kopce se jim nechce. A vysvětlete jim, že mají běžet po vrstevnici, ne ve stínu a ne moc daleko ode mě! :-)
Lenny Fox
Další fotovýprava vedla za kamarádkou Luckou a chladnokrevným hříbětem jménem Lenny Fox. Jeho mámu zachránila majitelka před jatkami a kobyla se jí teď odvděčila krásným hřebečkem. Foxík byl hodně zvědavý a dobře se s ním spolupracovalo a díky Lucce jsou i akční fotky, což dalo trochu práce! :-) Z vedlejší pastviny na nás koukal arab a minipony a asi se moc divili, co to tam blbneme! Poté jsem ještě fotila další ustájené koně, zaujala mě klisna WPBR Rozárka (vranka).
Sagen
Focení hříbat patří k těm náročnějším, protože nikdy nevím, jak bude která klisna reagovat na divného vetřelce :-). Sára-máma malé Sagen- se zrovna netvářila vůbec nedšeně a neustále prchala z jednoho konce pastviny na druhý. Když se konečně začala pást a já k ní došla, ihned vystartovala jinam a dávala mi najevo, že se mnou nechce mít nic společného. Pomohly až úplatky tvrdým chlebem! Moc jsem ji tedy netrápila a přesunula se ještě ke dvěma důchodcům-valachům. Jeden z nich si velice užíval láskyplnou péči od kravičky, což mě opravdu překvapilo. Ale jsou prý na sebe zvyklí a tohle dělají běžně! :-)
Noční show-Prague Intercup 2019
V sobotu večer se ještě konala pro diváky i VIP hosty noční show, představili se zde minihorse manželů Podzemských, břišní tanečnice, jízdní policie a zejména skupina Štvanci, která předvedla několik vstupů včetně ohnivé show.
Prague Intercup 2019
Po České národní přehlídce se pokračovalo mezinárodní B show-Prague Intercup, kde se představili koně zahraničních i českých majitelů. Konkurence byla velká a oči z té krásy přecházely. Pro mě, jako oficiálního fotografa, to ale znamená dva dny nepřetržitě mnoho hodin na kolbišti a fotím vše - koně, lidi, ceny...Zde jen malý vzorek, letos mě okouzlila Emiriona fantastickým pohybem a podobně i Prunella, mezi hřebci jednoznačně RP Burj Al Arab (na náhledové fotce). Prostě pokud jednou podlehnete kráse arabských koní, je to navždy!
Národní přehlídka arabských koní
Letenská pláň v Praze se stala opět dějištěm přehlídky arabských koní. Dopoledne patřilo koním českých majitelů, za krásného počasí jich bylo předvedeno 19, Zlatou juniorskou šampionkou se stala Primira KA, Zlatým juniorským hřebcem Hanine Al Shahania, Zlatou seniorskou šampionkou byla porotci vybrána Wadida Nur a Zlatým seniorským hřebcem Wiking.
Carmen-začleňování do stáda
Fotoden jsem zakončila u přátel a jejich irských cobů a nachomýtla jsem se zrovna k začleňování hříbátka do stáda. Ale nejprve jsem fotila dva krásné ryzáky - dlouhohřívou Zorku a jejího nového parťáka Cayenna. Vyrostl z něj krásný kůň, jen se mu nechtělo spolupracovat a běhat společně se Zorkou,ale to se určitě nacvičí do příště! :-) Malé Carmen bylo 10 dní a nastal čas ji s mámou dát zpět k ostatním klisnám. Chvilku to vypadalo divoce, hlavně kvůli klisně ČT, která byla rozhodnutá hříbě "chránit" před ostatními. Naštěstí - díky mírumilovné cobí povaze a taky spoustě chutné travičky nastal brzy klid a všichni se začali společně pást. Jsem moc ráda, že jsem viděla něco nového z koňské etologie!
Hříbata-painti
Od hřebečka Gallanteho jsem se přesunula ke kamarádce Petře na malé Paintíky. Sluníčko už bylo hodně vysoko, ale po deštivých dnech nešlo odolat. Kobylky se pásly a hříbátka mě nejprve nedůvěřivě pozorovala, než zjistila, že jsem drbací teta!:-) Pak už jsme byli kamarádi a já si užívala poklidu na pastvině. Zcela jsem propadla kouzlu hřebečka z Mystery Black Jewel, který je na úvodní fotce.
Gallante AV
Sláva - aspoň na státní svátek se počasí umoudřilo a mohla jsem vyrazit fotit! Tentokrát jsem jela za malým hřebečkem P.R.E jménem Gallante AV. Tenhle nádherný plyšáček měl v době focení 12 dní, ale vůbec se nebál, spíš byl zvědavý, kdo mu leze do výběhu! :-) Pak jsem fotila roční klisničku P.R.E Corazonu a klisnu Leu Kinskou, která se připravuje na drezurní závodní sezónu. Ukázala své kvalitní chody a navíc jednu piafu ve volnosti (snímek 128).
Poly a Lucky v pampeliškách
Tak přátelé, hlásím, že jsem probrala ze zimního spánku! :-) A rovnou jsem si počkala na pampelišky s krásnou lipickou klisnou Poly a kříženecem Luckym. Poly je rozená modelka a fotí se snadno, dokonce si můžete všimnout, že na několika fotkách má v puse pampelišku-to je samozřejmě pečlivě nacvičeno! :-) Lucky se naopak celou dobu tváří na způsob "já jsem sekačka, mě si nevšímejte" a usilovně se snaží všechny pampelišky sežrat! Zachytit u něj pěkný výraz je opravdu náročné. Focení jsme zakončili ve výběhu, kde právě kvetly jabloně-je jen škoda, že ke snímků nelze připojit i vůně!
Zima - Yashan
Tenhle charismatický hřebec za pár dní oslaví 21. narozeniny a je živým důkazem toho, že věk je jen číslo! Yashan je Pan kůň, což mi dokazuje vždycky, když ho mám před objektivem. I tentokrát byl ztělesněním energie i pozorným parťákem malé Badu, která na sobě měla měla reflexní vestičku, aby ji náhodou na sněhu nepřehlédnul! :-) Myslím, že to asi pro letošek bylo poslední zimní focení, sníh rychle taje a teploty spíš připomínají jaro. Ale pokud tohle byla tečka za sněhovou nadílkou, tak byla moc fajn!
Wesh Cob a achaltekinci
V téměř jarním počasí jsem po mnoha letech vyrazila na achaltekinské koníky a dalším modelem byl Welsh Cob. Jenže nádherné teplíčko spíš svádělo k lenošení a vyhřívání kožíšků, takže mám hodně fotek ospale mžourajících koní! :-) Ale nakonec se i akce vydařila, jen terén z kopce do kopce není zrovna jednoduchý na focení. Občas to byl i docela adrenalin, ale všechno dobře dopadlo!
Gold Stinger Ranch
Fotografický den ještě pokračoval, odpoledne jsem navštívila další místo s koníky a opět jsem byla ve stejné situaci-sníh ano, ale moc a nebezpečné podmínky. Proto jsme fotili koníky na cestě, kde v klidu pózovali. Akce se podařila opět na vyšlapaném chodníčku, tentokrát od napajedla ke stáji. Ale jakmile koně šlápli jen o kousíček vedle, hned se hluboko bořili a byla jsem ráda, že vše dobře dopadlo. V podvečerním slunci jsem ještě chytila několik portrétů a byl čas jet domů na horký čaj!
Zima-Honos a spol.
Další zimní fotky jsem za poněkud extrémních podmínek lovila výš v horách. Sněhu tam bylo dost, ba až příliš - koně se tak mohli pohybovat jen po vyšlapaných chodníčcích a idylicky zapadané pastviny byly o "zlomnohu", protože těžký sníh byl asi 3/4 metru hluboký. Zpočátku jsem tedy fotila jen klidové fotky a hlavy, ale kamarádčin úžasný koník Honos (ryzák z náhledové fotky) si pak klidně procválal ve vyšlapané cestě. Stačilo to 2x zopakovat a to mi úplně stačilo ke štěstí! :-) K odvážným se pak přidala i majitelka plnokrevné ryzky. Další, co mi udělalo radost, bylo focení koníků pro hipoterapii. Nejprve to byly postoje, ale pak mě napadlo, že by bylo skvělé mít pohromadě velkou klisnu a dva minishetlandy. A díky skvělým lidem, kteří pomohli, přidrželi, naaranžovali :-) se to podařilo. Bylo to moc prima focení, od kterého jsem moc neočekávala, ale nakonec jsem odjížděla nadšená!
Peppa a Aby
Zima stále drží, ale najít ideální místo - se sněhem, ve kterém mohou koně běhat-je už náročnější. Ale protože mám ochotné přátele leckde, podařilo se a já se vrátila ke kobylkám, které jsem fotila na podzim. Kladrubská bělka a klisna anglického plnokrevníka už na mě čekaly a dokonce jsem měla pošetřený i výběh, kde byl nedotčený sníh. Když jsem viděla stromy za bělkou, okamžitě mi naskočil Jurášek z Popelky! :-)
Cobové s věncem
Pěkné počasí jsem musela beze zbytku využít, věnec jsem použila tentokrát u cobíků. Ani tady nenastal jediný problém, koníci si ho prostě nechali nasadit a koukali, co za to dostanou! :-) Jen ta jejich žravost - začali ho rozebírat a docela se jim dařilo, takže po tomto focení už vypadal spíš jako vypelichané koště a musela jsem se s ním rozloučit. Škoda, že nebylo víc sněhu, jen umrzlo s lehkým popraškem...
Lump a Arocca s věncem
Dokud věnec ještě držel, chtěla jsem ho co nejvíc využít. Jenže než jsem dojela k dalším přátelům, sluníčko zmizelo a sněhu u nich bylo jen symbolicky. Spíš mi to připomínalo předjaří, proto jsem víc fotila hlavy, kde to až tolik nevadilo. Oba koníci věnec vůbec neřešili, jen hnědák (norik) si spletl ozdobu zřejmě s jablíčkem a pokusil se ji sežrat! :-) Naštěstí mu byla z huby včas vytažena a mohlo se pokračovat ve focení!
Zima v Jizerských horách
Konečně předpověď slibovala slunečno, takže jsem si domluvila focení v Jizerských horách. Poněkud mě zpražila informace, že žádné pobíhání koní v ohradě nebude, protože ohrada je pod 1,5 metrem sněhu! Přesto jsem si myslela, že v lese bude sněhu méně a měla jsem vymyšlené, co bych chtěla nafotit. Jenže už při cestě do hor mi došlo, že nic z toho nepůjde. Sněhu bylo opravdu tolik, že bych riskovala zdraví lidí i koní, kdybych je chtěla dostat do lesa. Nakonec jsme tedy fotili přímo na silnici, naštěstí byli všichni lyžaři, řidiči, turisté a dokonce i policisté moc milí, počkali, než něco nafotím a s úsměvem pokračovali ve své cestě. Když si fotky pozorně prohlédnete, uvidíte sníh, který sahá koním po plece i výš. Myslím, že zimní fotky tady budu moct dělat ještě v březnu! Odvážnou hrdinkou tentokrát byla fríská klisna Tessi, která si nechala nasadit věnec a tvářila se jako prima vánoční dárek! :-)
Adam s věncem
Na letošní zimu jsem si vymyslela focení s vánočním věncem. Ale technické řešení a realizace mě stála nemálo času a úsilí (mě, která nikdy nedělala ani adventní věneček! .-)) Nakonec jsem měla věnec, ale nebyl sníh a ani pěkné počasí. Když už se konečně vyčasilo, honem jsem volala nejprve své milé kamarádce Renče, jejíž frís Adam se mnou už leccos zažil a jehož snímky znáte z kalendářů. Naštěstí je to kliďas, takže za mohutného uplácení mrkvičkou si nechal věnec nasadit a naprosto v klidu s ním pózoval. Když ho to přestalo bavit, začal velice šikovně ozdoby sundávat :-). Ale to už jsem měla nafoceno, takže jsem mu tuhle rošťárnu ráda odpustila!