Rok 2010
Zimní Sychrov
Poslední focení roku 2010 proběhlo na Sychrově, leč tentokrát zámek dostál svému názvu a bylo opravdu sychravo. Johanka Moutelíková a Roman Spáčil přijeli se dvěma koňmi, abychom dokončili seriál focení na zámku a měli zachycená všechna roční období. Tentokrát zvolili kostýmy husarů a zkřížili i zbraně:o), prašan jen létal od kopyt, ale snadné focení to nebylo. Panovaly špatné světelné podmínky a byl taky relativně hluboký sníh. Ještě že jsem měla před objektivem profíky, kteří vydrží leccos-ale rozmrzali jsme docela dlouho:o)!
Fotografie naleznete zde...Prašan
Inverze mi zhatila plány na focení, tak jsem naštvaně seděla doma, když se ozval telefon. „Co děláš? Tady je nádherně, prašánek-chytneme „mustangy“ a budeme fotit!“ Volala kamarádka a já nevěřila vlastním uším- u nás pomalu nebylo vidět na krok. Vydala jsem se hned na cestu a opravdu- u přátel bylo nádherně, sníh se třpytil a oba „mustangové“:o) (bílý P.R.E. a hnědý norik) měli evidentně radost, že jim jde někdo dělat společnost do výběhu. V duchu jsem si říkala, že by spokojeného chlupatého andalusana, který je od rána do večera ve výběhu s kamarádem měli vidět ve Španělsku, kde je mnoho hřebců po většinu života zavřených boxech!
Zima čaruje
Ráno při -13 stupních
všichni zůstali pěkně doma u cukroví a v teple,
jen já se vypravila na lov snímků.
Všechno bylo jako ze skla, větvičky ve větru chrastily a
křupaly, šípky byly dokonale obalené v
ledové polevě. Jemně chumelilo a na chvíli
vykouklo i sluníčko, pro focení
ideální podmínky. Trvaly
však jen chvilku, než se zase zatáhlo a
tiše se nezačal snášet
další sníh…
Valdštejnské Vánoce
Na zámku v Mnichově Hradišti se tradičně pořádají Valdštejnské Vánoce, které se těší velké popularitě. Součástí je také kulturní program, v němž účinkovali moji přátelé Jarda Pelíšek s Czakem a Karolína Fränkelová s Fabianem. V předchozích letech tu nebyl sníh, ale letos jsem se dočkala. Zámecký park je krásný i v zimě a dáma v rudých šatech na vraníkovi vypadala přímo pohádkově. Do toho cinkaly rolničky dvojspřeží vraníků a iluze Popelky byla téměř dokonalá! Jarda byl ještě poněkud v ráži z Napoleoniky, takže neustále mával šavlí a vydával povely-ty ale neposlouchalo káně Harrisovo a ulétlo na strom, odkud to všechno s nadhledem pozorovalo:o)!
Apassionata-Cesta ke hvězdám
Po roce do ČR opět zavítala show Apassionata s
novým programem. (Ačkoli
novým-spíš bych řekla lehce
inovovaným, ale jinak stále velmi
podobným!) Byla jsem zvědavá na nové
tváře či prvky, ale kromě
dokonalejších světelných kulis jsem
nezaregistrovala nic, co bychom už v Praze neviděli dříve!
Úvod i závěr patřil islandíkům, velmi
se zvedla úroveň vystoupení
fríských koní týmu P.
Beschonneck, jeden předváděl fantastickou piafu,
parádní španělský klus a
také celá drezurní ukázka
byla velmi pěkná. Ale jinak mi tam chyběly nové
nápady, koně, gradace programu…Tak je to buď
tím, že jsem již viděla více show a
porovnávám je, nebo že by opět pokles kvality ?!
Agentos a hřebci
Druhou část focení na Bulovce jsem se soustředila na plemeníka ČMB Agentose, impozantního ryzáka. Bohužel výběh hřebců je obklopený budovami a není možnost je fotit jinde. Vždycky se snažím najít alespoň kousíček pozadí, kde by to bylo co nejméně rušivé a potom experimentuju s protisvětlem, protože z toho vycházejí zajímavé snímky. A neodolala jsem nádherným rezavým bukům, ryzák byl k nim naprosto dokonalý:o). Ve výběhu ho pak vystřídali ještě dva polští chladnokrevníci a zakončila jsem to ve výběhu hřebců KWPN. Slunce zapadalo, hřebci si ještě hráli, než nastal čas krmení…
Pastviny-Bulovka
Dlouho jsem se chystala na Bulovku, ale vyšlo mi to až na sklonku října. Hodně těžko jsem se smiřovala s prázdným boxem po Drsíkovi (Raleur de la Seille), který odešel na nebeské pastviny. To byl pan kůň a úžasný model, kterého je moc škoda…Zamířili jsme na pastviny obklopené nádherně zbarvenými lesy a tentokrát jsem nemusela dělat vůbec nic, aby se koně soustředěně dívali, jen mačkat spoušť. Ti totiž bedlivě sledovali psy, které jsme vzali s sebou. Chvílemi hafany pěkně naháněli a chudák Badkus (doga) měl pak jazyk doslova na vestě:o). Hříbata zase zvědavě sledovala teriérku, nějak nechápala, co to je za tvora! Letošní hříbata jsou moc vydařená, největší radost mají na Bulovce ze Ságy, která je krásně zbarvená tygra.
Zvěřinec
Navštívila jsem kamarádku, která má doma opravdový zvěřinec:o) . Všechna zvířátka se moc ráda „mazlinkují“ a rozumějí si. Nejdřív jsme fotily poníka a jeho velkého strakatého kamaráda, krásně pózovala i zlatá retrívřice Connie, která se pak zapojila do nahánění poníka. Na dvorku jsme ještě fotily kocourka, který se v klidu uvelebil na hřbetě poníka a nerozhodila ho ani jízda na jeho hřbetě! Poslední dvojicí byl zakrslý králík s Conií, pravda, fenka se trochu olizovala, ale králík to zvládl bez újmy na zdraví!
Podzim s kladrubáky
Nečekaně přišel ještě hezký podzimní den, který jsem díky kamarádkám využila k focení starokladrubských koní. Původně jsem se těšila na zlatou lipovou alej, ale když jsem si ji šla obhlédnout před focením, čekal mě šok. Vítr a mrazíky způsobily, že z nádherné aleje zbyly jen holé kostřičky stromů podél cesty. Naštěstí děvčata věděla, kde se nechá fotit, vybraly jsme tedy jiná místa a improvizovaly. Kladrubáci jsou krásní a mám pro ně slabost a když je ještě člověk přesvědčí k pózování, je to paráda! V posledních paprscích ještě došlo na valacha ČT, zapadající slunce ho krásně obarvilo na růžovo…
Sychrov podzimní
Dva roky jsem si přála fotit koně na Sychrově, když se park vybarví podzimními barvami a dva roky to nevycházelo…Až letos na poslední chvíli se mi tento sen splnil, a to i díky vstřícnosti zámku Sychrov. Johanka Moutelíková z ČBS přijela až z Prahy a dovezla vraníka Zephyra a bělouše Romea, dokonce jsem si mohla na focení vybrat barvu kostýmů, které by ladily se stromy. Skvělým pomocníkem byl Honza Vitáček, bez kterého bychom se neobešly. K focení se nechal přemluvit i sokolník pan Milan Straka, který dorazil s fríským hřebcem. Světlo bylo skvělé, park téměř liduprázdný, vítr občas koně zasypal zlatavými listy-prostě pohádka!
Babí léto
V den s magickým datem se nedalo pochopitelně dělat nic jiného, než sledovat Velkou pardubickou-alespoň v televizi. A pak už jsem jela za kamarádkami, které mi neprozřetelně prozradily, že mají u stáje krásně zbarvené javory. Valentýn si evidentně myslel, že když sežere všechno barevné listí, tak nebude muset pózovat.:o) Kladrubská klisna byla otrávená a nadřely jsme se, než jsme ji přesvědčily, aby dala uši dopředu. Když jsme se vydaly ještě do lipové aleje prozářené zapadajícím sluncem, už nebylo mnoho času. Přesto se ještě pár náladovek povedlo. Tohle je to správné babí léto!
Podzimní pastva
Konečně přišlo babí léto, stromy se krásně zbarvily a je to přímo pastva pro oči. Trochu jsem provětrala foťák a zajela se podívat, jak vyrostla hříbata, která jsem fotila na jaře. Jsou z nich pěkní rošťáci, ale příliš spolupracovat se jim při focení nechtělo a obrovská pastvina nabízela mnoho možností, kam utéct. Nakonec jsem se raději zaměřila na důstojně pózující kobylky, které dorost sledovaly shovívavými pohledy-asi si říkaly, ať se mládí vydovádí!
Štěňata 2
Štěňouši německého ovčáka
pořádně povyrostli, ale majitelce už zbyli jen dva. Byl
docela problém je ulovit, protože byli pořád v
běhu a ve všem se snažili napodobit dospěláky.
Když byli unavení, lehli si do stínu, takže jsem
nakonec fotila chovný pár. Bylo
krásné světlo a zbyla i chvíle na
valacha Aramise s podzimním pozadím.
Výstava v Lysé
Sem jezdím nerada, protože se tu nedají nafotit
pořádné fotky-pozadí je
nesmírně roztříštěné,
kolbiště malé a plné
hlubokého písku. Na mé stesky vtipně
zareagovala Blanka Satranová, která
nápad ihned rozvinula v duchu Járy
Cimrmana-prý by stačilo na jedno místo u
kolbiště rozvinout tapetu moře:o)))! Hned by se fotilo
líp a jistě by z toho vyšly neobyčejně
zajímavé snímky:o)! Tak to
budeme muset zrealizovat příští rok!
Koně z Jizerských hor
Dlouho jsem se chystala na focení v Jizerkách, když to konečně vyšlo, tak se spiklo počasí-všude krásně svítilo slunce, ale nad horami byl temný mrak a slunce vysvitlo jen na kratičký okamžik. Focení provozních koníků, kteří chodí pod turisty, jsme museli zvládnout za plného provozu, tak to bylo pro pomocníky (nadšené a ochotné:o)) trochu náročnější. Kupodivu se koně chvílemi nosili tak, až jsme všichni zírali, jen chlaďásek Míša nám dával všemožně najevo, že nesnáší rušení na pastvě. Doufám, že ještě něco podnikneme za příjemnějšího počasí!
Liberecká stáj
Myslela jsem si, že v okolí Liberce znám už
všechny stáje, ale spletla jsem se. Dostala jsem
pozvání na focení koní,
kteří mi zatím zůstali utajení:o).
Děvčata mi s pýchou předvedla obrovskou pastvinu se žlutou
vysokou trávou-pro mě to však byla
noční můra. Obrovský prostor dával
koním spousty šancí, jak uprchnout a
ve vysoké trávě mi foťák
stále přeostřoval. Proto jsme se nakonec všichni
přesunuli do menšího výběhu, kde mě
zaujal brod říčkou. Kupodivu tam koně celkem ochotně
pózovali. Na závěr mě čekal kříženec
fjorda, vydařený hřebec, který se pěkně fotil.
Troja-zámek, charitativní večer
Příjemný večer v nádherném
prostředí barokního zámku
plný blyštivých kamenů, rób
i VIP hostů. Vše uváděl pan Ondřej Havelka, mezi
vzácnými hosty byla i princezna Alia Al Hussein
Al Saleh nebo světoznámá
módní návrhářka Blanka
Matragi.
Prague Intercup
Praha letos poprvé hostila Mezinárodní šampionát plnokrevných arabských koní a většina zahraničních hostů přijížděla se směsicí zvědavosti a očekávání, co vlastně uvidí. Vyšperkovaná hala na Císařském ostrově a perfektně fungující organizace okamžitě rozptýlila jakékoli pochybnosti a pak už se diváci i hosté mohli kochat nádhernými koňmi, špičkovým předváděním a jedinečnou atmosférou. Fantastická nálada vydržela až do závěrečné volby šampiónů, slova díků a jedna pochvala za druhou směřovaná k organizátorům v čele s Jaroslavem Lacinou, prezidentem ACHPAKu, jen potvrdila, že tahle akce se vydařila nad očekávání! Snímky jsou rozděleny podle vystavovaných kategorií.
IX. Česká národní přehlídka
Milovníci plnokrevných arabských koní si určitě užili minulý víkend-na Císařském ostrově totiž proběhla IX. Česká národní přehlídka a následovně premiérově i mezinárodní šampionát-Prague Intercup. Měla jsem tu čest jako jediná česká fotografka fotit v ringu, ovšem stát vedle pana Eschera, jehož fotky jsem obdivovala už jako dítě, bylo poněkud frustrující…Bohužel, jako tradičně čeští předvaděči (až na pár výjimek) neumějí koně správně předvést a není nic horšího, než nevychovaní koně, před kterými musí porotci uhýbat a sponzoři se k nim bez rizika nemohou přiblížit s cenami! Vybrala jsem průřez přehlídkou, na snímky z Intercupu si ještě musíte počkat-přivezla jsem si obrovské množství fotomateriálu, který musím nejprve zpracovat.
Baroque Art
Tato akce by se nechala charakterizovat stručně-strašné vedro a nezdolní soutěžící, kteří nezkazí žádnou legraci! Těšila jsem se, že se konečně budou prezentovat plemena barokních koní, ale majitelé asi nesebrali odvahu-udělali chybu, soutěže byly v přátelském duchu a na otrkání nováčků jako dělané. Čest barokních plemen nakonec zachraňovali kladrubáci a to na výtečnou a musím velmi ocenit, že slatiňanští jezdci K. Dvořák a P. Kašparová šli s elánem i do Pentatlonu a všechny nás pobavili. A vidět pana Dvořáka s blond lokýnkami, to je tedy něco!:o) Takže kdo si raději užíval u vody, udělal chybu!
Štvanci v Dětenicích
21. srpna 2010, Štvanci v Dětenicích
Na rodinném výletě jsme zavítali do
Dětenic-nejprve do středověké krčmy, kde si vás
opravdu pěkně vychutnají:o). Poté jsme
zamířili na šermířské
vystoupení skupiny Štvanci,
dvouhodinový program sestavili společně s pardubickou
skupinou Grál hrající středověkou
hudbu (perníkáři se dobře poslouchali a na pohled
to taky nebylo vůbec špatné:o). Pak už bylo
vše v režii šermířů, nejprve předvedli
souboje na zemi a poté následoval
rytířský turnaj. Věděla jsem už z
pardubické výstavy, že jsou dobří a
jen jsem se v tom utvrdila. Parádní
pokoukání, jeden pád skoro až do
objektivu (ocenila jsem, ale písek čistím
ještě teď), dobro (v ženské podobě)
zvítězilo a všichni odešli po
svých! (A docela jsem žasla, jak pěkně může
skákat frís-skoro bych řekla, že to bylo na
téma:“Mám fríze a
nebojím se ho použít!“)
Štěňata a koně
Kamarádka má doma pět
štěňátek německého ovčáka,
zatím to jsou kvíkající
kuličky, pro které je svět zatím velkou
neznámou. Vynosily jsme je ven a já se
pokoušela je nafotit pohromadě, jenže to je jako fotit pytel
blech:o)! Když už se trochu unavila, tak se nakonec
skupinové foto podařilo, štěníci pak v
kotci padli a spali, z čehož měla radost zejména jejich
psí máma. Udělala jsem i pár fotek
koní, ale nebylo dobré světlo, proto jsme to
odložily na jindy.
Oblaka
Fronta vytvořila zajímavé až
dramatické nebe nad Libercem, mraky se měnily každou
chvíli a vytvářely nádhernou
podívanou. Vyběhla jsem jen na balkon a chvíli
dokumentovala tu jedinečnou podívanou.
Nové obrazy, rok 2010
Dlouho tomu, co mi od kamarádky přišel v mailu
dotaz:“Ty už nemaluješ?!“ Jj, maluju,
ale bohužel mi na to zbývá málo času,
protože většinu sežere focení,
zpracovávání fotek a psaní
článků. Několik pastelů vzniklo, také jeden
grafický list, k jehož vytvoření mě inspirovala
úžasná fotka Věrky Markové. Obrazy
(některé) čekají na budoucí majitele,
kdyby vás oslovily, napište mi mail.
Budu raději, když budou viset na zdi a dělat někomu radost, než když
budou ležet v deskách.
Plavení s Andy
Vody máme v poslední době na severu až moc:-( .
Když se konečně udělalo docela hezky, padl návrh od Andy, že
uděláme nějaké focení s Westem a
Coronou v rybníku. Než jsme dojely na místo, bylo
už slunce hodně nízko, ale na pár
slušných záběrů to ještě
vyšlo. Velkou radost měl z akce Rikáček,
který se motal koním pod nohy a chtěl
být na záběrech za každou cenu.
Čeští painti pro zbytek světa
Naprosto ojedinělý úspěch zaznamenali
čeští painti na celkem nezvyklém poli
– ve fotografiích. Na výzvu APHA,
kterou jsme zveřejnili i zde, totiž zareagovala česká
fotografka Renata Kolářová. Její
snímky z Wanted Ranche na APHA „zabraly“
a tak v červenci roku 2011 bude v oficiálním
kalendáři APHA k vidění
4měsíční Blue Jeans Rose (Smart Cherokee Dee x
Sherry Jane Cherokee) v jedinečném zbarvení brown
tovero. Blahopřejeme jak autorce snímku, tak chovatelce
Lence Šnáblové –
taková pocta se naskytne jednou za život … pokud
vůbec. A samozřejmě děkujeme za zviditelnění
českého chovu!
(ze stránky Paint Horse Club ČR,
www.czpha.cz
)
Fotografii naleznete zde...Francie 2010- dovolená
Letos jsme se po roční přestávce vrátili na Azurové pobřeží do kempu u Port Grimmaud. Protože Provence nám učarovala, kromě lenošení u moře jsme si naplánovali i několik výletů. Nejprve jsme zamířili za levandulemi do Riezu a pak do kaňonu du Veron. Další výlet byl dvoudenní, navštívili jsme úžasný okrový důl v Roussillonu, klášter v Senanque, vyvěračku Fontaine de Vaucluse a večer jsme dorazili do Avignonu. Druhý den ráno jsme se do Avignonu vrátili, pokračovali jsme na akvadukt Pont du Gard, odpoledne jsme strávili v Camargue a večer pak na zřícenině Les Baux de Provence. Inkognito jsme se vydali do St. Tropez, ale všechny tam zajímala jen nějaká Paris Hilton :o)! Celý text najdete zde…
Plavení 3
Přátelé Věrka a Tomáš mě
poprosili, abych je nafotila na netradiční
pozvánku na svatbu. Ve vedru byl
nejlepším řešením
rybníček, koně tam stáli ochotně a klidně, bylo
vidět, že je jim to příjemné. Po
focení tam za odměnu mohli znovu, měla jsem
stejné modely jako v červnu, ale protisvětlo a opět se mi
báječně fotilo. Na závěr si koníci
dali ještě pěkně prachovou koupel a odkráčeli na
noční pastvu.
V horách
Na horských pastvinách se bezva fotilo, ačkoli jsem kvůli vedru musela hodně brzy vstávat. Výhled byl úžasný, koně taky. Nejvíc mě potěšilo setkání s několika koníky-důchodci, které znám ještě z dob, kdy to byli aktivní sportovci. Teď je jim dopřán důstojný důchod a jsou stále operovávanými miláčky stáje, což mi v dnešní době přijde skoro až neuvěřitelné! A dík patří jejich majitelce, úspěšné parkúrové jezdkyni, která nezapomíná na koně, kteří ji pomáhali dostat semeni naše přední jezdce!
Motýli
S milými přáteli jsme si udělali
rodinný výlet do Německa za motýly.
Horko jim evidentně svědčilo, protože čile poletovali po
skleníku. Nádhera, která se
nejlépe uloví objektivem!
Letní večer
Zajela jsem ke kamarádce Kačce, která
má tři krasavce-QH klisnu s hříbětem a valacha
painta. Bylo naprosto skvělé světlo, podvečer a mraky po
bouřce a valášek se nenechal k
řádění dvakrát pobízet,
sám se nosil a pózoval. Kobylku to bavilo o
poznání méně a hlavně se snažila
stále schovávat své hříbě.
Ale nakonec jsem ji ulovila taky:-)!
Kravičky
Pak jsem přešla pár set metrů do jiné
ohrady a mohla jsem fotit kravičky-parádní kousky
a navíc mazlivé telátko.
Mám tak o zážitek víc a vůbec nebyl
špatný. Na závěr jsem ještě
fotila chodského ovčáka.
Appaloosy
Téměř po roce jsem se dostala ke Gábině a jejím koním. Má krásná hříbátka po svých hřebcích, ovšem dostal mě Džíno (The Secret Gene), ze kterého roste krásný hřebec neobvyklé barvy cremello. Dává parádní žlutá hříbata, což by si neměli chovatelé nechat ujít! Taky mi nad hlavou přeletěl černý čáp, doufám, že to nic neznamenalo!:o) Jinak nás ale trápilo velké vedro, asi miliarda much a tak to nejlepší vzniklo až nakonec! Gábi a ostatní- bylo to pro vás sice úmorné, ale díky za výdrž!
Painti
S Gábinou jsem navštívila
ještě ranč její kamarádky Petry,
která mi připravila koníky na focení.
Nádherně se nosil paint hřebec Emphys Dancing King a
také shagya arab Pako. Poté pózovaly i
další krasavice z ranče a hříbata,
zkrátka spousta koní v jednom dni. Zase
mám tedy nové modely a modelky…
Česká barokní společnost na Kosti
V rámci akce Dobráci od Kosti vystupovala i Johana Moutelíková s orlem Yusufem a koníky Romeem a Akičitou. „Dobrovolník“ si vyzkouší, jaká je herecká práce na koni a replika „Miluji tě, drahá!“ už zcela jistě zlidověla v údolí :o)! Obdiv sklízel samozřejmě orel a jeho přelety kolem koně či přistání na sedle. A konečně jsem vypátrala, na co létá-na malinovku!:o))) V podvečer jsme ještě udělaly několik fotek dámy s orlem v Plakánku, gotický kostým a hrad v pozadí, co by si člověk víc mohl přát?!
Dobráci od Kosti
Šermířská skupina Merlet pravidelně
pořádá výbornou akci na hradě Kost.
Letos je ale pořádně trápilo horké
počasí, obdivovala jsem je, že to přežili ve
zdraví. Některé kreace mě ale tak
rozesmávaly, že jsem zapomínala fotit,
zkrátka je to show se vším
všudy! Pokud se chcete stejně dobře bavit, tak se na ně
přijeďte podívat 7. a 8.srpna 2010 na zámek
Sychrov.
Plavení 2
V horký podvečer mi volá
kamarádka:“Hele, co děláš?
Jdeme plavit koně do rybníka, nechceš
přijet?!“ Samozřejmě jsem chtěla, ale koně nám
zpočátku zabrnkali na nervy, protože utekli a nastala celkem
dramatická honička uprchlíků. Nakonec
všechno dobře dopadlo a oba hřebci pak už byli jako
beránci a s radostí se cáchali v
teplé vodě. Nakonec jsme z toho měli radost
všichni!
Koně na prodej
Byla jsem pozvána k nafocení koní na
inzerát, šlo o tři čtyřleté
hannoverské koně- dva hřebce a klisnu (bělku). Koně
mají předpoklady pro sport, ale jsou to remonty,
které potřebují systematický
výcvik. Pokud by se našel
zájemce, mohu zprostředkovat kontakt.
Po práci jsem pak seděla dobu na pastvě, kam byly
vypuštěny dvě klisny s hříbátky.
Hnědý hřebeček si oblíbil břízu a
zpoza větviček na mě pořád jukal, jako když chce
říct:“Že mě
nevidíš?!“ Klisnička byla
plachá, ale když se rozdováděla,
skákala jako gumídek.
Děti a koně
Potřebovala jsem nafotit děti a koně, ochotně mi vyšly
vstříc děti a jejich maminky z
Vysoké-díky moc! Potom jsem fotila
ještě fríského hřebce a
také sportovní poničku Taru-nesmírně
chytrá kobylka, která rychle pochopila, co se po
ní chce a pak už se chovala jako
profesionální modelka:-). Moc fotek ale
nevzniklo, sluníčko pálilo od rána a
nechtěla jsem koně ani lidi zbytečně trápit.
Velký jezdecký den, Kladruby n. L.
Zatímco dopoledne na nádvoří lidé sledovali chovatelskou přehlídku, šla jsem raději do stájí, kde byl klid. Zvědavé hříbě se chtělo kamarádit s kočkou, hřebec pozorně naslouchal zvukům z nádvoří… Odpoledne už jsem nachodila spoustu kilometrů po kolbišti, ale neměla jsem radost z bezbarvé oblohy-ale aspoň nepřišla bouřka. Tuhle akci bych zhodnotila jako klasiku, tentokrát zcela v domácí režii, ale jakoby mi tam něco podstatného chybělo…Vytratila se noblesa, která tyto obnovené jezdecké dny provázela a která mi k národní kulturní památce seděla víc. Uvidíme, co přinesou roky příští…
Nuada
Kamarádka Doubrafka úspěšně pracuje na rozšíření svého vysněného stádečka irských cobů. Její klisna Ramira se stala pyšnou mámou hřebečka Nuady, otcem je Lord Kayne. Na jeho focení jsem ale neměla moc času, spíš jsem využila chvíle, než slunce definitivně zapadlo za kopec. Hodně šikmé světlo však vykouzlilo doslova zlatého hřebečka. Z vedlejšího výběhu se na nás díval Carlos, který se krásně vzpíná, ale poněkud to kazila zablácená srst. Posledním modelem byl úžasný burský kozel, opravdu impozantní zvíře.
Mezinárodní šampionát welsh pony a cob-2. část
Konec školního roku a
náročná fotoakce plus redakční
uzávěrka, to nejde moc dohromady. Pomalu nevím,
kde mi hlava stojí, ale snad už bude víc času na
vyřizování vašich
objednávek!
Mezinárodní šampionát welshpony a cob, Pardubice
Konečně slibované fotky, zatím však
jen část a to do polední pauzy. Stále
totiž přebírám a popisuji fotky (může mi někdo
vysvětlit, proč Velšani nepoužívají
samohlásky?!:o)). Pokud byste vašeho koně
nenašli, nezoufejte, je možné, že je
ještě v archivu. Nicméně chtít nafotit
všechny koně paralelně předváděné ve
dvou výstavních kruzích by
zvládl asi jen kouzelník, tak se
omlouvám těm, které jsem nestihla...
Čtyři islandská hříbata
Už se mi stýskalo po islandících, proto jsem využila pěkného počasí a jela se podívat na nové přírůstky. Přibyla dvě hříbátka, celkem jsou to tři hřebečci a jedna klisnička, po stejném hřebci. Jsem moc zvědavá, jaká budou, až ztratí husté kožíšky! Udělala jsem i pár portrétů ve stádě, slušelo to zejména hřebci Baldimu (ryzák s hustou hřívou). Dále jsem fotila dva koně na prodej- fríského valacha a ryzáka KWPN (drezúrní kůň s úžasnými chody.)
Botanicus 2010
V Historickém městečku Botanicus v Ostré u Lysé n.L. se několik let konaly Dny koní pod taktovkou České barokní společnosti. Po roční pauze byly opět obnovené, ale nemělo to již správnou šťávu jako dřív. Místním organizátorům se nepodařil vytvořil celistvý blok vystoupení a diváci v tom evidentně měli také zmatek. Ze všeho nejlepší bylo podvečerní focení v rozkvetlých zahradách s Andy a Johanou, dokonce jsem trochu experimentovala s časem, abych dosáhla dynamičtějšího vyjádření pohybu.
Plavení
V létě je i koním příjemné, když se mohou ochladit ve vodě. Stádečko, které jsem fotila, je na koupání zvyklé a do vody se vrhají všichni s nadšením. Tentokrát jsem měla pocit, že mi snad koně rozumějí, protože stačilo vyslovit přání nahlas a oni mi ho vyplnili! Podezřívala jsem děvčata, že to tajně secvičovala, ale tvrdila, že ne:o)! Protože bylo příjemné světlo, udělaly jsme všem také portréty s tmavým pozadím. Bylo to opravdu osvěžující odpoledne!
Zvířátka
Ráda fotím i další zvířátka, nejen koně a tak vznikly fotky štěněte border teriéra, které se hrdinně popasovalo s liškou (zatím jen plyšovou:o)). Druhý model byl zakrslý králík našich přátel. Ve vysoké trávě pořádně neviděl, a tak stále panáčkoval. Ve večerním světle a s rozkvetlým jetelem z toho vyšel doslova „sladký králíček“!
Angrešt
Hříbátka dostávají nejrůznější jména a i tak jsem se trochu pozastavila nad jménem malého světlého hřebečka-Angrešt...Vzápětí mi bylo vysvětleno, že ho dostal proto, že je žlutý a chlupatý-zkrátka jako angrešt:o)))! Mně připadal úžasně roztomilý, zkrátka nejmenší mimino ve stádu. Rarach to ale bude pořádný, jeho poskoky a letmé starty stály za to, pak však sebou plácl do trávy a odpočíval, aby zvládnul další porci rošťáren. Ale i tři klisničky se chovatelce velmi vydařily, největší radost jí dělá žlutá Sabinna, která je od mé předchozí návštěvy zase o něco hezčí.
Hřebci
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký život mají hřebci? V drtivé většině jsou zavřeni v boxech a chodí ven jen připouštět nebo pracovat. Žádná pastva, žádní koňští kamarádi, žádná možnost přirozeného způsobu života-vždyť co kdyby utekli...Chápu to, ale jsou to chudáci! O co šťastněji vypadají hřebci na fotkách-každý jiného plemene i stáří (norik a P.R.E.), ale denně spolu dovádějí na pastvině. Když se začnou prát, tak jsou to souboje předstírané a po chvíli se zase mírumilovně pasou s hlavami u sebe. Možná, že je časem majitelé oddělí, ale zatím to není třeba. Mají zkrátka velké štěstí, že jim je dopřán krásný život!
Equus Kinsky
Dlouho jsem se chystala na focení koní Kinských, ale k tomu bylo potřeba sluníčko-jinak by nevynikla jejich atraktivní barva tekutého zlata! Naštěstí mi pan P. Půlpán vyšel vstříc, a tak jsem nejdřív obdivovala hříbátka na pastvě (bohužel letos se nenarodilo ani jedno žluté, ale jinak jsou krásná). V průběhu dopoledne pak přišli na řadu i další koně v ohradách, přes poledne jsme připravovali článek. Odpoledne jsem měla možnost fotit další krasavce, neuvěřitelně se předváděl úžasný plavák Nugát Kinský, který si to ve výběhu pořádně užíval. Díky ošetřovatelce Martině přišel na řadu i její (téměř) bílý krasavec, i když u něj jsem lehce trnula, aby nám nevyskočil z ohrady a nezmizel v dáli. Byl to velmi příjemný den a můj dík patří na Hradištko, kde se mnou měli velkou trpělivost!
Pastviny-Bulovka
Od zimy jsem tu nebyla, a tak jsem se musela vypravit na pastvinu za oblíbenými klisnami. Pochopitelně nebyly v dohledu, což znamenalo vydupat kopec a pátrat ostřížím zrakem posíleným dioptriemi :o) po obzoru, kde jsou asi kobylky schované (noční můra fotografa-obrovské pastviny...) Když jsem je konečně našla, braly mě spíš jako drbátko, protože se na ně slétala hejna much. Hříbata jsou pořádná, ale nebyla moc komunikativní, spíš se držela u matek. Tahle chladnokrevná „mimina“ však mají také něco do sebe!
Den koní na Bulovce
Vydařenou akci s více než tříhodinovým program připravili Zadákovi a jejich dream team:o) a dokonce vyšlo i nádherné slunečné počasí. Akce byla především o chladnokrevných koních, které tu chovají. Chovatelské kolekce klisen střídaly ukázky různých zápřeží, impozantní byl einhorn a čtyřspřeží chladnokrevníků a pak na závěr čtyři hřebci vedle sebe na ruce. Byla tu k vidění i další plemena (P.R.E., velš, shire, lipicán...) a vynikající show předvedli členové skupiny Caballos. Místo abych se dlouze rozepisovala, bude asi vhodnější si prohlédnout fotogalerii:o). Byl to opravdu velmi vydařený den, moje poklona směřuje na Bulovku!
Den koní v Kladrubech n.L.
V hřebčíně jsem dlouho nebyla, proto jsem přijela dřív, abych se mohla vypravit i na pastviny (samozřejmě se svolením vedení.) Hříbátka jsou kouzelná všechna, mě ale dojímali dva sirotci, kteří sice chodí ven se stádem, ale jsou fixovaní na lidi. Hned se ke mně připojili a dělali mi společnost. Akci bohužel poznamenala hned v úvodu pořádná bouřka a následně průtrž mračen, bez holínek, deštníku a pláštěnky na foťák bych toho moc nenafotila. Parádním číslem bylo sepřažení a předvedení desetispřeží, které vedl P.Vozáb. Na závěr jsem si neplánovaně vychutnala focení stáda klisen -kobylky se rozhodly, že domů ještě nepůjdou a zamířily na louku, kde si pořádně užily cval ve vysoké trávě (a já taky:o)!
Tulipány
Při vycházce jsem se kochala rozkvetlými
tulipány všech barev i tvarů. Jaro je v
plném proudu, pokochejte se také!
Kůzlata
V rámci focení koňské „svatby“ jsem nemohla odolat dalším čerstvým přírůstkům ve stáji u Doubrafky-čtveřici kůzlátek. (Bylo mi vysvětleno, že tatínek je burský kozlík, ale jiné informace po mně nechtějte:o)!) Byla úžasně hravá a roztomilá, zkrátka jako všechna mláďata. Chtěla jsem jejich soustředěný pohled, ale přemlouvejte takové diblíky k nějaké spolupráci! Nakonec jsme na ně s Doubrafkou střídavě mečely, což je natolik zaujalo (možná i šokovalo?:-), že se kýžené snímky nakonec podařily!
Svatba cobů
Snad zveřejněné snímky nikoho nepobouří, protože vznik života brali naši předkové stejně přirozeně jako smrt. Pro některé lidi to může být tak trochu tabu, ale je zajímavé vidět připouštění (podotýkám legální!) koní ve volnosti. Žádná asistence lidí, povinný skok a hřebec do stáje, klisna s vyvázanýma nohama...Kdepak, cval ke kobylce, akt lásky, vzájemné očichávání a oňuchňávání, popásání se vedle sebe...Honička, trocha škádlení a opět spojení-jsem zvědavá, zda se za 11 měsíců tomuhle páru narodí potomek a jaký bude...
Vysoká
Na Vysokou jsem se vydala hlavně kvůli článku do Koníčka a mým cílem byly děti z tamějšího oddílu. Jenže pastviny byly rozkvetlé, slunce oproti předpovědi krásně svítilo, a tak jsem se vydala fotit i na louky. Koně však už využili bahýnka a byli dokonale zválení, nicméně děvčata chtěla nafotit své oblíbence. Ke slovu tedy přišlo rychločištění:-) a následně to běželo jako na běžícím páse! Posléze se přihnaly mraky, ale vytvořily dramatickou kulisu bělce Richi a také mé „staré známé“ altajce Bašince. Farma Vysoká se ne nadarmo nazývá „nebeskými pastvinami“-ten dojem mohu jen potvrdit.
Vraníci a ponička
Na jaře jsem dostala pozvání nafotit koníky, kteří chodí pod turisty. Stádečko tvoří koně fríští, starokladrubští vraníci, hispanofrís a všem jim šéfuje strakatá ponička:-). Počasí nám přálo, pampelišky tomu dodaly správnou jarní atmosféru. Využila jsem i žluté omítky na domě, která vytvořila zajímavé pozadí pro tmavé koně. Moc se mi líbil vztah poničky a dcerky majitelky, ty dvě se opravdu mají rády a rozumí si! Bylo to velmi příjemné focení vyrovnaných koní v krásném prostředí.
Freya
Na čarodějnice jsem si potřebovala trochu vyčistit hlavu a k tomu jsou nejlepší koně! Proto jsem se jela podívat na nový přírůstek u kamarádky-klisničku Freyu. Okolí bylo plné svěže zelených stromů a kvetoucích třešní, zkrátka idylka. Freyna máma se v klidu popásala na šťavnaté trávě, malá kolem ní běhala kolečka a všechny jsme byly spokojené. Na stejném místě jsem chtěla fotit i oblíbené modely-poňďu a fríze, ale to už se obloha pomalu zatahovala. Tak nevím, jestli lze počítat místo polibku pod třešní na 1. máje olíznutí od hříběte na 30. dubna:o)?
Danda a Majka
Od drůbeže jsme se přesunuli ke koním na pastvinu, čekala mě tu Majka-fríská klisna a Danda-ČMB. Po nafocení pohybovek si Michal nasedlal Dandu, Majku vzal na ruku a jelo se k vodě. Majka je rozhodně vodomil a nikdo ji nemusel pobízet, aby do ní vlezla. S nadšením se ráchala, hrabala a rochnila v bahýnku, zatímco ji Danda rozvážně pozoroval s výrazem:“ Co na té vodě má?!“ Oba koně se však tvářili více než spokojeně, každopádně jsme jim zpestřili jindy poklidný pobyt na pastvině. Zuzka se nakonec také dala přesvědčit k usednutí na koňský hřbet a zapózovala mi s Majkou. Naše počínání zvědavě pozorovali i další tři koně na vedlejší pastvině, jejichž soustředěné výrazy jsem také zachytila. Bylo to prima focení, Zuzko a Michale, díky!
Opeřenci a moskevský strážní pes
Před focením koní u přátel jsme se stavovali na statku, kde ještě museli nakrmit ostatní osazenstvo. Ze zvědavosti jsem se šla podívat i na slepice a pak mě nemohli pomalu odtáhnout pryč:-))! Poprvé jsem totiž viděla slepice holokrčky, hedvábničku a další plemena, o kterých jsem dosud neměla ani potuchy. Naštěstí nebyli kohouti agresivní, tak jsem seděla a v klidu fotila, zatímco některé slípky se mi pokoušely vytáhnout z boty tkaničku v domnění, že je to úžasně vypasená žížala... Na zrní se k nim ještě přidali holubi-angličtí pávíci (jj, to jsou ti, co měla Popelka.) Večer jsem svůj ornitologický zážitek završila focením souboje bažantů (připadala jsem si jako paparazzi-auto stojící u silnice, ze staženého okénka vyčuhuje dlouhý teleobjektiv:-)), ale ti brzy zmizeli v dáli. V pozdním večeru ještě přišel na řadu moskevský strážní pes Monty.
Jarní Wanted Ranch
Na tomto ranči chovají Šnáblovi painty-strakaté krasavce, na které je radost pohledět. Většina je po homozygotním hřebci Smart Cherokee Dee a netrpělivě očekávání potomci se mu opravdu vydařili! Fotili jsme i další koně, někteří zatím nebyli zcela vylínaní, proto vypadají trošku jako medvídci:-). Tohle focení se neslo v duchu snímků na plakát či pohled, zkrátka modré nebe, zelená tráva, roztomilá hříbata a rozevláté hřívy-ale taky to má něco do sebe, že?!
Pět plemen
Nádherné sobotní počasí přímo vyzývalo k focení. Konečně se všechno zelená, hned je to příjemnější lidem i koním. Původně jsem chtěla fotit hlavně fríského krasavce a vyvenčit syna sršícího energií (kam na ni stále chodí tedy opravdu nevím:-), ale nakonec mi před objektivem defilovalo hned pět plemen-český teplokrevník, appaloosa, selle francaise, oldenburák a frís. Byla to pestrá směs a každý kůň byl něčím zajímavý, ale přiznávám, že mé srdce patří fríským koním (alespoň platonicky.) Večer jsme odjížděli oba spokojeni-prcek dosyta zválený v trávě a olízaný od psů i koní a já s novými snímky!
Dvě klisničky
Konečně se začíná zelenat tráva a rodí se hříbátka. Dvě klisničky (ryzečka po Comerovi, isabelka po Aloisovi) si začínají užívat teplých slunečních paprsků a dovádění na pastvině. Neznám lepší relaxaci, než sedět na pastvě a pozorovat hříbata-po čase u nich převládne zvědavost nad nedůvěrou a přijdou prozkoumat podivného dvounožce. Po nesmělých dotecích a očichávání se osmělí a tím končí focení a nastává fáze drbání a hraní:o)!
Štěně shi-tzu
Co je nejroztomilejší a nejhůř se fotí? No přeci neposedná mláďata všeho druhu! Když jsem viděla tohle štěně shi-tzu, musela jsem si ho vyfotit, ale byl to docela oříšek. Mrňous stále pobíhal sem a tam, honil se za suchými listy, aportoval větvičky nebo mizel v dáli. Nakonec jsme ho s majitelkou posadili na lavičku, aby byl chvilku v klidu.
Hříbata islanďanů
Jaro a hříbátka jsou tady! První letošní „plyšáky“ jsem si jela podrbat do stáda islanďanů, přišli tu na svět dva kluci, kteří vypadají, jakoby by byli podle kopíráku. Bráškové jsou po hřebci, ale zřejmě se pletou i Elje, protože bez mrknutí oka občas krmí oba! Zatím se rozkoukávají po světě, na útěk je klidně zažene i kočka:-), ale jsou velmi komunikativní a mazliví. Zkrátka praví malí islanďáci!
Jaro s koňmi, Lysá n.L.
Na první výstavu v sezóně jsem se těšila hlavně kvůli setkání se známými (lidmi i koňmi.) Příjemně mě překvapil svižný program, ale při kaskadérském kousku Ludvíka Novotného-„hořícího muže“ jsem si říkala, že je málo lidí takhle zapálených (doslova:-)) pro svou práci! Premiéru měla i chladnokrevná uherská pošta Jasoně, Drsoně a Luďka Musila, pro velký úspěch tohle bude muset dopilovat a předvádět i jinde! Tradičně můj obdiv patřil fríským koním, takže jsem posléze byla panem Jaroslavem vyzvána, abych si sedla na jeho hřebce a měla taky nějakou fotku-díky! Nu a mezi návštěvníky jsem objevila také jednoho primáta, který se evidentně chtěl zahřát populární lihovinou:-)))!
Návrat k haflingům
Konečně jsem pochopila, že zimní fotky se nejlépe fotí po půlce března:o)! Ačkoli už jsem nedoufala, že se mi podaří nějaké focení se sněhem a zároveň se sluncem, jeden den se přeci jen našel, proto jsem zamířila ještě jednou k oblíbeným modelům-třem haflingům. Tentokrát mi výborně pomáhala Zuzka, která sice nejdřív nevěděla, do čeho jde, a pak už bylo pozdě :o)! Na oplátku jsem jí aspoň udělala jezdecké fotky, při kterých jsme se dobře bavily. Teď už ale doufám, že opravdu přijde jaro!
Uzdečka
Ferda dostal od své majitelky novou parádní uzdečku, tudíž jsme fotily poněkud komerční snímky:o). Ale pozdní sluníčko pak vykouzlilo pěkné světlo na ostatních koních ve výběhu a moc se mi líbila i malá Anička se svojí poničkou-čistá radost, která se hezky fotila, i když už bylo slunce za kopcem!
Malý a velký
Nedělní odpoledne se nechají trávit různě, ale když se udělá krásně a navíc všude leží čerstvý prašan, tak se toho musí využít! Vypravila jsem se za kamarádkou a jejími zvířátky. Ve stáji má dva valášky-velšíka a ČT, kteří spolu bezvadně vycházejí. Novým členem domácnosti je štěně německého ovčáka-roztomilá Jessie a fotogenické byly i kočky. Obzvlášť Macinka mě naprosto dostala na poslední fotce svým výrazem-možná, že takhle nějak vzniknul Tom a Jerry!
Hrátky haflingů
Čekáme jaro, ale zima se zatím své vlády nemíní vzdát, sněhu je stále dost. To dobře věděli i tři haflingové, kteří se ve výběhu pohybovali jen po vyšlapaných cestičkách a pouze za úplatek v podobě chleba byli ochotní do něj v vlézt!:-) Nejdřív jsem se soustředila na portréty, koníci si však po chvíli začali hrát a přetlačovat se a hned bylo co fotit. Občas to ale byl pěkný zmatek bílých hřív a rezavých těl.
Zima-cobové
Po focení borderek přišla řada na koně-irské coby a další členy stáda. Psi provokovali a Carlos (Ancairo) je slušně proháněl, ale spíš šlo o vzájemnou hru než vážně míněný útok. Pak jsem byla svědkem neskutečné důvěry –na hřebce ve volnosti byli posazeni psi a všichni tři mi pózovali, jako by to bylo naprosto normální! Tyhle snímky mi jednoznačně udělaly největší radost. Než přišla pořádná chumelenice, stihla jsem ještě nafotit i zbylé koně a mám pocit, že to možná bylo poslední focení na sněhu.
Štěňata borderek
Kamarádka Doubrafka chová border collie a před nedávnem se podařily hned dva vrhy. Než se udělalo slušné počasí, zbylo ze dvanácti štěníků jen sedm, ale spolu s dalšími psy to je pořád ještě slušná smečka. Když se na mě vyřítili ze dveří a všichni chtěli podrbat, vůbec jsem se v té změti ocásků, uší a tlapek nedokázala zorientovat. Na focení padnul pytlík piškotů a i tak jsem musela mnoho fotek vymazat, protože hafani byli neustále v pohybu.
Colombo a Ieme v zimě
Odpolední sluníčko, sníh a v něm fríský hřebec Ieme a poník Colombo-už jsem ani nedoufala, že se mi podaří tyhle dva oblíbené modely nafotit na sněhu. Pro poňďu to bylo poněkud náročné, protože zapadal až po břicho, ale nedal se a statečně „plaval“ v závějích. Ieme zase s přirozenou důstojností pózoval na pozadí vzdálených hor, zkrátka zimní idyla!
Psi -přidané fotografie
V psím počasí jsem se probírala
archivem a přidala jsem do Fotogalerie různé sekce Hafani a
psíci výběr snímků psů.
Jablonecká jízdárna
Kamarádka Ivka mě už dlouho zvala na focení a jarní prázdniny se k tomu zdály ideální. Jenže opět zlobilo počasí, sluníčko vykukovalo jen na prvního koně, pak už se zatáhlo a začalo hustě chumelit:-(. Koním to zjevně nevadilo a s chutí se proháněli na jízdárně, posléze naháněli i místního hafana-byla legrace je pozorovat. Škoda jen, že zde není žádná pastvina, takto je velmi obtížné najít úhel záběru, kde nejsou rušivé prvky.
Kladrubáci na sněhu
Fotím už docela dlouho, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by na mě koně koukali jako na mimozemšťana:-)! Ovšem tohle smíšené stádo tvořené pěti kladrubáčky, dvěma poníky a jednou brabantkou doslova a do písmene zíralo, což mělo ale i své výhody-uši stále dopředu, připraveni prchnout. Po chvíli se ale osmělili a postupně mě chodili očichávat a zkoumat, byla s nimi legrace. Nejvíc se mi pletly dvě poničky, asi chtěly být na každém záběru. Jen slunce mohlo ještě chvíli vydržet...
Fernando v prašanu
„Hele, teta, tady je azúro a prašan, tak koukej přijet!“ Přesně takhle začalo focení, ve které jsem už nedoufala. Můj oblíbený model Fernando byl tentokrát nahnán do čerstvého prašanu a během dvaceti minut vznikly jedinečné akční snímky. Bylo to trošku dramatické, protože jsme všichni měli sněhu až nad kolena a nešlo rychle uhýbat, takže jsem občas měla Ferdy plný objektiv-usoudil, že když ho „zlá“ majitelka nahání, najde u mě záchranu. Když pak stál a odfukoval, silně mi připomínal draka! Tohle je konečně zima, jak má být!
Zima v Borčicích
Neděle, slunce svítí, příliš nemrzne, tak honem přemýšlím, kam bych jela ještě fotit. Samozřejmě mě napadnou Borčice, kam se už řadu let moc ráda vracím a kde znám mnoho koní od hříběcího věku. Už se těším, až si je zase poňuchňám (nebo spíš vzájemně se poňuchňáme), přičemž já z toho vyjdu pěkně oslintaná a navoněná „Koňošanelem“:o)! Nemůžu ale dělat moc rozruchu, ve stádu jsou totiž březí klisny. Ochotná děvčata (díky!) mi vždy oddělí nějakého koníka na focení. Bezva odpoledne končí s pomalu zapadajícím sluncem...
Bulovka v zimě
Dlouho jsem se těšila, že pojedu fotit na Bulovku až bude sníh a pokud možno sluníčko. Přesto jsem vyjížděla do šedé zatažené oblohy, ale naštěstí se pak puňta ukázal a hned se fotilo lépe. Hřebečci se moc ke hrám neměli, spíš se divili, co se děje. Smíšené stádo jsme rozpohybovali, ale málem to odnesl pes-naštěstí z útoku hucula vyvázl! Když už bylo slunce nízko nad obzorem, pózoval mi ještě hřebec Raleur alias Drsoň a potom mohutný valach Jasoň. Oba jsou impozantní, ale velmi charakterní. Když mi však přišli funět do objektivu a na brýle, bylo brzo po focení, protože při -15 jsem musela z „druhých očí“ seškrabávat námrazu:o)!
Sníh 2010
Konečně napadnul sníh, ale marně jsem doufala, že bude na focení svítit sluníčko. Znáte to-dokud musíte být v práci, je krásně, jakmile si ale domluvíte nějakou akci, je po počasí. Přesto jsem zajela k mým oblíbeným modelům, které znáte z podzimního focení. Fríský hřebec Ieme mi tentokrát pózoval v krásně zachumeleném lese a pak ještě ve výběhu, je to dokonalý profík a za odměnu mu stačí kousek chleba:-)! Také poník Colombo vykukoval ze závějí, ale brzy ho to omrzelo. Přišla se podívat i srnka, zkrátka docela vydařená zimní idylka. Nakonec jsem neodolala lákavé nabídce majitelky koní, vyhoupla se do sedla Iemeho a užila si tu zasněženou krásu ještě ze sedla! Byl to nádherný zážitek a splnění jednoho snu!