Vítejte
na stránkách,
které jsou určeny těm,
kteří ještě nezapomněli
na své dětské sny plné
vlajících hřív a
dusotu kopyt....
Co tu najdete
Ve fotogalerii nalezte snímky koní nejrůznějších plemen ve všech ročních obdobích či z nejrůznějších akcí, v oddílu novinky budou prezentovány nejčerstvější snímky.Poděkování
Tímto bych velice ráda poděkovala všem svým přátelům a známým (i těm budoucím), kteří mi vycházejí vstříc při mých (občas šílených) nápadech a mnohdy naběhají víc kilometrů než jejich čtyřnozí svěřenci:-).Novinky ve fotogalerii
Odin-žluté pampelišky
Malý fríský hřebeček Odin van Wetzwalde se narodil na čarodějnice, když jsem ho fotila, byly mu tedy jen dva dny. Už ve stáji mě překvapil, protože je to velmi zvědavé a nebojácné hříbě, které přímo vyžaduje člověčí společnost - zejména když ho člověk pěkně drbe!:-) Odin se nakrucoval jako pes, chybělo jen mrskání ocasu! Když vyšel na louku plnou pampelišek, rychle se osmělil a začal si zkoušet dlouhé nožky v klusu i ve cvalu. Když ho to zmohlo, plácnul sebou do pampelišek a dal si šlofíčka. A že se s ním chtěli fotit lidi? No a co, vždyť všechno to "oňuňávání" je moooc příjemné!
Fotografie naleznete zde...Wanted ranch- hříbata
Na Wanted ranch se moc ráda vracím, protože na jaře se tam stádo Paintů rozrůstá o nádherná hříbátka. Letos jsem dokonce stihla i rozkvetlé pampelišky, takže vznikly klasické "kalendářovky". Klisny s hříbaty bezvadně spolupracovaly a nemalý dík za to patří Alence, která mi trpělivě celý den asistovala a samozřejmě rodině Šnáblových, kteří už moc dobře vědí, co se bude dít, ale přesto jsou ochotni mi věnovat spoustu času - díky moc!
Wanted ranch - Mladí hřebci
Focení na ranči pokračovalo mladými hřebci. Dvouletý black overo hřebec Maximum Blues Master je čerstvě ověnčen mnoha tituly z Německa, a tak jsme ho nafotili se všemi cenami a poháry. Měla jsem co dělat, abych je dostala na jednu fotku! Více si o něm budete moci přečíst v červnovém Jezdectví. Maxík se ale spíš těšil, až ho pustíme na louku, protože měl za sebou dlouhou cestu z výstavy. Druhým objektem byl bay tobiano hřebec I´m Ideal zvaný Willi, také krasavec, který sbírá úspěchy na výstavách a letos prvně připouští. Hřebci jsou velmi pohodoví, a tak zatím mohou chodit na pastvinu společně.
Rocky Magic Legacy
Zvláštní galerii jsem nechala pro Rockyho- alias Kišu:-), který se nejlíp vyjímá v podvečerním světle, kdy dostane nádherně měděnou barvu. Já tohohle quartera prostě nekriticky zbožňuju, protože je nejen krasavec, ale taky je to nesmírně inteligentní kůň. Což mi dokazuje stále. Při tomhle focení nejdřív asi 2x oběhnul celý výběh, ale pak mu došlo, že má zůstat v zadní části s nadháněči a se mnou. V tu chvíli vždycky oběhl kolečko a mířil rovnou ke mně pro pochvalu, protože všichni ostatní byli ti "zlí":-) , co ho jen honí! Už bylo dofoceno, povídalo se na terásce, grilovalo se a z jeho výběhu zaznělo zařehtání. Když jsem se tam podívala, stál tam v posledních paprscích pohádkový Zlatohřívák, proto jsem honem ještě vyběhla udělat pár posledních snímků. Je na nich rozkvetlá třešeň a zasněný hřebec zamilovaně hledící na klisny v údolí...
Arab, frís a český teplokrevník
Na ranči jsou ustájeni i další koně, jejichž majitelky uvítaly možnost nechat si své miláčky nafotit. Fotografické žně tedy pokračovaly, nejprve jsem fotila araba Baayata, který se nosil, jak je to typické pro toto plemeno. Majitelka si přála, abych ho nafotila s halterovou ohlávkou, tak mám poněkud nezvyklé fotky. Na večer přišla na řadu fríská klisna mé úžasné pomocnice Aleny - Yeske van Beabuorren. Frís je prostě frís, když se Yeske pořádně rozhýbala a začala předvádět typický klus a vznosný cval, mačkala jsem spoušť a věděla jsem, že to bude stát za to! A poslední pak byla ČT klisna Gavota, která se moc fotit nechtěla a stále někam prchala. Ale i ty fotky koně mizejícího na obzoru mají něco do sebe!
Kladrubáci v rybníčku
Letní teploty na konci dubna neudělaly moc radosti pětici kladrubských běloušů, které zřejmě poznáte i na fotkách z předchozích let. Proto přivítali, že byli vyhnáni do rybníčku a tady se vesele ráchali, oždibovali trávu ze břehů nebo listí ze stromků. Chvílemi mi připomínali labutě, byli krásní a důstojní, pak zase dováděli. Jen mi trochu ztížila situaci nová úprava břehů rybníčku, který býval krásně zarostlý. Teď jsem se musela vejít do poměrně malého úhlu na malém prostoru, abych nezabírala rušivé pozadí. Ale i přesto je to mé oblíbené místo a modely!
Hříbě poníka
Všude se rodí hříbátka a tak jsem zvána, abych je nafotila. Jedna malá poničí klisnička se narodila kousek od nás, tak jsem si ji nenechala utéct. Zatím se drží u mámy a stále se schovává, tak je docela obtížné ji vylákat k focení. Nakonec se mi povedlo i pár akčnějších záběrů, ale mnohem zajímavější bude, až si začne hrát se svým kamarádem-hřebečkem ČT. Ten z ní má ale paradoxně respekt a spíš na ni zírá s údivem, jako by ho překvapovalo, že něco tak malého je také kůň!:-)
Baldi a hříbátka
Baldi frá Breidablik bude jedním z kandidátů na Nejkrásnějšího koně 2012. Proto mě majitelka poprosila o nafocení zootechnického postoje, který by šel do soutěže. Jenže Baldi měl na pózování zcela jiný názor a mořili jsme se všichni a dlouho, aby vyšel kýžený snímek. Za odměnu si pak mohl zařádit ve výběhu, kam běžně nechodí. Chvíli jsem si ještě pohrála s hříbátky, která zase o kus povyrostla, ale stále připomínají plyšáčky. Jen plašit je moc nejde, na to jsou příliš zvědaví a nebojácní!
Frederik de Bohemia
Frederik de Bohemia je prvním knabstrupem, který se narodil v ČR. Má tu kromě matky i staršího brášku a půjde-li vše dobře, bude mít i další sourozence. Knabstrupský kůň patří k dánským barokním koním, jejichž historie je velice pestrá. Protože o těchto koních vyjde brzy článek, potřebovala jsem i dobré fotky. Frederika jsem fotila kvůli titulní straně, takže ho brzy poznáte i na novinových stáncích, kde si budete moci přečíst mnoho zajímavého o této raritě (pokud vím, tak zde jsou skutečně jen tři koně!)
Erin
Erin je klisna mé dlouholeté kamarádky Andrei, tudíž to byla záležitost nejen fotografická, ale i "společenská":-). Erin nikdy před objektivem nepózovala, ale velmi rychle pochopila, o co jde a krásně se nosila a ochotně si přicházela pro odměnu. Pak jsem se ještě zaměřila na dva naháče-tedy psíky ve slušivých teplých svetříčcích, ti ale byli o poznání méně důvěřiví a raději se ode mně drželi dál. Určitě s Andreou ještě něco vymyslíme, už se na to těším!
Malý Comero
Dlouho jsem nefotila a pořádně mi to chybělo. Modelem mi byl krásný hřebeček, který zatím nemá jméno, je to potomek Gracie a Comera. Ačkoli je to prcek, umí se do objektivu podívat už teď a tvářil se jako profík! Nakonec ho to ale zmohlo a musel si dát šlofíčka.:-) Druhé hříbátko je od poničky a bylo venku jen krátce, nicméně se rychle osmělilo a předvádělo typické hříběcí poskoky. Až budou tihle dva pohromadě, bude to velice zajímavá dvojka-už se na to těším.
Glaesir
Druhé islandské hříbě na sebe nenechalo dlouho čekat. Je to opět hřebeček, který dostal jméno Glaesir- v islandštině půvabný. Svému o chlup staršímu polobráškovi jako by z oka vypadl. Byl venku první den a pod bdělým dohledem maminky Rindy si začal zkoušet hříběcí poskoky, aby po chvíli ulehnul do sena a odpočinul si. Což se zase nezdálo Refurovi, který na něj dorážel a bylo vidět, že by se rád hrál. Když se mladší prcek k ničemu neměl, vzal za vděk kocourem!:-) Refur mě ale překvapil-od neděle mu ztmavly oči (stále jsou ale modré) a světlá kůže kolem se zbarvila černě, takže vypadá jako modelka s parádně vyvedenými linkami!
Refur
Refur znamená v islandštině ryzák a toto jméno dostal nejčerstvější přírůstek, islandský hřebeček, který se narodil 16. března u mých přátel. Maminka Elja (hvězda z titulky Fauny:-) si počkala, až si majitelé odskočí na nákup a v klidu venku porodila. Tatínkem je Baldi (pro změnu známý z Jezdectví) a malý hřebeček je zvláštní tím, že má obě oči sytě modré. Je velmi komunikativní, prostě klasický islandík. Část stáda čekala na ostrouhání kopyt a na valachy přišlo jaro, takže se k mé spokojenosti pošťuchovali a vzpínali, což je jindy ani nenapadne. Alespoň jsem je zase viděla jinak než obvykle!
Přehlídka hřebců-farma Prak
Na farmě Prak uspořádala A. Reinbergerová přehlídku hřebců, která byla přístupná všem plemenům. Navíc doplnila program o mnoho jezdeckých vystoupení, takže se v hale stále dělo něco zajímavého. Divákům se představili velšští kobové, andaluský hřebec, irský cob, KWPN, ČT, miniappaloosa a lipicáni. Seznam předvedených koní najdete zde.
Lusitano Tolo
V rámci předvádění hřebců na farmě Prak jsem se zase po delší pauze potkala s
kamarádkou Lenkou, která v programu vystupovala se svým lusitanem Tolem. Tenhle
krasavec byl importován přímo z Portugalska od mistra L. Valency a účinkoval v
Apassionatě. Domluvily jsme se, že pokud počasí dovolí, uděláme i pár snímků
venku - střídavě totiž svítilo slunce anebo silně chumelilo. Nakonec jsme to
stihly, i když podle exifů jsem zjistila, že nám počasí vydrželo přesně deset
minut!
Dva plaváci
Krásné zimní počasí vydrželo i na neděli, takže jsem se jala otravovat svého dlouholetého kamaráda Míru Čemuse a jeho ženu Pavlínku, jestli bychom nemohli něco podniknout? Mohli :-), takže když se Míra zbavil zaběhnutých koní, vytáhli jsme do výběhu Gáju a Sonyho, dva plaváky. Dobře spolupracovali, jen asi dvakrát mě málem zadupali do sněhu- holt jsem seděla ve vydupané cestě a jim se do hlubokého sněhu nechtělo. Moje chyba! :-) Když zapadalo slunce, vykouzlilo pár hezkých večerních snímků.
Arabi v zimě 3
Nádherné počasí vydrželo i na další víkend, a tak jsem opět směřovala ke Štěpánce za araby. Tentokrát jsme měly víc pomocnic (Radko a Kláro, díky!), takže bylo všechno hned jednodušší. Začaly jsme u hřebců, při jedné akci se hřebec nemohl do poslední chvíle rozhodnout, jestli nás má oběhnout zleva či zprava, nakonec to vyřešil jinak- proběhl mezi námi tak těsně, že jsme se Štěpánkou jen vyjekly a pak vyklepávaly sníh z objektivu:-)! I takové situace se stávají a tahle naštěstí dobře dopadla. K večeru jsem si ještě užila focení stáda, opět velmi fotogenického. Ve stádu byly i dvě stařičké arabky - skládám hlubokou poklonu majitelům, kteří se nezbavili starých koní, ale nechávají je důstojně dožít. I to leccos vypovídá o vztahu člověka a koně!
Prodejní hříbata
V mrazivých dnech jsem byla pozvána, abych nafotila dvě hříbata určená
k prodeji. Nejprve jsme s nimi šli na volnou louku, kde si vesele
pobíhala a mizela a zase se objevovala. Nakonec jsme je museli vzít do
ohrady k ostatním koním, ale tady se mi dařilo nafotit všechny ostatní,
jen ne kýžené koně. Nakonec jsme koníky postupně odvedli domů, až se
podařilo nafotit klisničku Ginevru (hispanofrís) a Artuše. Foťák mi v
mrazech začal stávkovat, tak přišel na řadu druhý - to když jsme šli
ještě fotit skijoring a děvčata na louce. Zdálo se, že to nejvíc bavilo
poničku a psíka!:-)
Arabi v zimě 2
Na řadu přišlo i stádo a když se rozběhlo, byl to obrovský zážitek.
Sníh létal od kopyt, plno vlajících hřív, prostě nádhera. Občas mi
prosvištěli těsně kolem objektivu, ale stálo to za to! Moc dlouho jsme
je ale nehonili, přeci jen silně mrzlo a nechtěla jsem, aby to koně
odnesli kašlem či něčím horším. Valášek Suhail Ibn Utah mě naprosto
dostal fanatastickým pohybem a taky inteligencí - ten přesně věděl, co
má dělat a ačkoli měl k dispozici obrovský výběh, dělal kolem mě větší
kolečka a spolupracoval doslova na myšlenku. A jak slunce zapadalo,
přituhovalo a teploty zase klesaly k -20°C. Pak už zbývalo udělat pár
posledních romantických snímků a honem koníky dovést do stáje. Nádherné
odpoledne, Štěpánko díky!
Arabi v zimě
Na toto focení jsem se dlouho domlouvala a počasí nám ho stále hatilo -
vyšlo to až na krásné mrazivé odpoledne. Arabští plnokrevníci
jsou skvělí modelové a stačí jen trochu vzruchu a už se plavně nosí s
ocasem zdviženým do praporce! Nejprve jsem fotila hřebce a poté klisnu
Ulminu s hřebečkem, který se narodil 4. ledna. Zimu zvládá se
svým kožíškem báječně a pro mě je vždy největším zážitkem, když se
tihle velmi nedůvěřiví a citliví koně ke mně přiblíží a posléze se
nechají pohladit. Jakmile zjistí, že jsem "teta drbací", je už všechno
v nejlepším pořádku! Snímků vzniklo a mnoho, takže bude na webu
pokračování!
Luky a spol.
Nastala konečně ta správná zimní konstelace-sníh a jasno, jenže pro
změnu stále trčím ve škole a na tu krásu koukám jen z okna. Když jsem
se konečně utrhla a odjela fotit, zapadlo nám slunce sotva po deseti
minutách focení. Před objektivem jsem měla koníky, kteří pomáhají v
hipoterapii -Lukyho, Dana, Gulivera a Basiu. A protože pořádně mrzlo,
hráli si bez jakéhokoli pobízení. Až jsem se divila, jak se nejstarší
Dan nechal vyprovokovat k hrátkám a choval se jako mladík.
První zimní foto
Zima letos není příliš vydařená, takže první den, kdy byla trocha sněhu
a dokonce vysvitlo sluníčko, jsem hned vyrazila ke kamarádce na
"huráakci". Trochu omluvně mi ukazovala, že se koně pasou v "džungli",
kde jsem je fotila už na podzim. Vůbec mi to nevadilo, spíš naopak-moc
se mi líbilo, jak andaluský hřebec dokonale splývá s vysokou trávou a
šedým pozadím. A pak že je bělouš příliš nápadný! Jen doufám, že to
nebyly poslední letošní zimní snímky...
Starší texty: » Rok 2011 » Rok 2010 » Rok 2009 » Rok 2008 » Rok 2007